Turistika kdysi ...

Začátky české turistiky

Vojtěch NáprstekPrvním výsledkem českého obrození v oblasti tělesné výchovy bylo založení tělovýchovné organizace SOKOL v roce 1862. Tento čin byl odpovědí na různé německé "turnerské" spolky, které pěstovaly tělesná cvičení s hlavním smyslem branným (v moderní terminologii), to jest přípravou občana na ozbrojený boj. Sokol byl výrazem českého odporu na tyto snahy - i on pěstoval tělocvik s úmyslem posílit tělesnou i duševní odolnost svých členů pro případný střet s nepřítelem, tehdy ideologicky jasně německým. Kromě gymnastiky organizoval Sokol i turistické výlety či setkání na místech ČechůmTuristé značkují trasy drahých (např. na Řípu). Celou tuto šíři činnosti však nemohl sám zajistit, a proto se staral o založení samostatné turistické organizace a někteří jeho význační členové (např. Dr. Kurz) se pak stali jejími zakladateli. K tomu přispěl i další spolek, který bojoval o zachování českého života v severních Čechách - Národní jednota severočeská. Spoluprací těchto dvou organizací se stal pro českou turistiku neobyčejně zásadní čin - založení Klubu českých turistů dne 11. června 1888 v Praze. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace zvolil známého cestovatele, milovníka přírody a demokratického veřejného činitele Vojtu Náprstka.

Turisté v AlpáchPrvní tři léta existence nového klubu byla obzvlášť pozoruhodná. Vojta Náprstek sice plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele KČT, ale jinak se práci v klubu mnoho nevěnoval a předsednické místo již po půl roce opustil, neboť měl řadu dalších zájmů, funkcí a povinností, a tak tíha klubovní práce se brzy přenesla na malou skupinku osob, soustředěnou kolem Dr. Viléma Kurze, profesora a novináře, a architekta Vratislava Pasovského, zámožného podnikatele, který se - po krátkém předsednictví Jaroslava Zdeňka - stal již v roce 1890 třetím předsedou KČT a setrval ve funkci přes 25 let. Prvním činem KČT, následujícím brzy po jeho založení , se stalo na jaře r. 1889 organizování velké výpravy českých turistů na Světovou výstavu do Paříže, která byla jednou z hlavních senzací konce minulého století. Výpravy se zúčastnilo celkem 363 mužů a žen, tedy o třetinu více, než bylo toho času členů klubu a její ohlas v české společnosti byl veliký. Pro vedení KČT se stala cesta velkou inspirací k dalšímu podnikání, zejména též proto, že zajistila první větší příjem do pokladny mladého klubu ve výši 1 000 zlatých tehdejší rakouské měny, což - pro srovnání - přibližně představovalo náklady Babí lom 1910na stavbu slušného domku.

(převzato z KČT)

Lelekovice 1917Klub českých turistů v Tišnově popisuje svou historii takto:

Snahy o založení Klubu českých turistů (KČT) v Tišnově se datují již od minulého století. V listopadu 1896 byly schváleny stanovy, ale KČT založen nebyl. V té době už byla vyznačena turistická cesta z Tišnova přes Lomničku do Lomnice a z Tišnova přes Předklášteří, Štěpánovice, Borač, Prudkou a Veselský chlum do Lomnice. Výsledkem turistických aktivit v Tišnově na přelomu století byla studentská turistická noclehárna na radnici, která fungovala od roku 1900 až do první světové války. Turistické informace o Tišnovsku se objevily v publikaci Urbánek, Popis Tišnovska (F. Šašek, 1909, Nové Město na Moravě). První turistická mapa zahrnující okolí Tišnova byla německá Mapa okolí Brna v měřítku 1 : 75 000 (K. Winiker, 1914, Brno).

(převzato ze stránek KČT Tišnov)

A my dnes víme, že značka cesty, vedoucí do Lomnice a potom dál až do Černovic, Hodonína a dále přes Lesoňovice do Bystřice nad Pernštejnem, trvala 8 ¼ hodiny a měla tuto podobu:Značka Tišnov - Lomnice 1908

Josef František Urbánek, který v roce 1908 vydal Tišnov a Tišnovsko, rukojeť pro školu a dům(tak zní správný titul), turistiku kolem Tišnova popisuje takto:

Výlety po Tišnovsku.

Na Tišnovsku od časného jara do pozdního podzimu hemží se výletníky a turisty. V této době potulek kdo jen trochu může spěchá k nám, neboť příroda učinila z našeho kraje soupeře moravskému Švýcarsku a vítězně závodí s uchvacující zřetelnou krásou romantické krajiny znojemsko - bítovské.

Vranov u Brna 1905Nejraději putujeme pěšky, abychom se povznesli náladou našich lesů s mlčícími pološery, do nichž jásavě pronikají paprsky slunce a jež oddychují omamujícími vůněmi. Nejhojněji navštěvují výletníci krásná údolí bítýšské, a ještě více svratecké mezi Tišnovem a Pernštýnem, jež do nedávná dřímalo svůj dětský sen, ze kterého je probudil ruch způsobený drahou Tišnov – Žďár – Německý Brod.

Na potulkách svých hledíme všeho využitkovat a hodně mnoho cestou vidět. Věc má ovšem svou Zinsendorf - Česká u Brna, nádražítemnou stránku: přijdeme domů unaveni; ale také lepší: přineseme si jakési bezprostřední měřítko k posuzování a ocenění domovské obce a jejího okolí. Kdo nezvykl ještě namáhavým pochodům, počíná menšími partiemi, a časem podaří se výlety delší a obtížnější.

A tak dáme  se oklikami na pouť a učiníme tu a tam zastávky, buď abychom se poučili neb osvěžili.

Turistické značky kolem roku 1908 na TišnovskuNa turistických trasách to bylo barevně i tvarově velmi pestré. V Brně působily hned tři turistické spolky. Česká Turistická Jednota, Spolek německých turistů a Brněnská sekce Rakouského turistického klubu. Každý z těchto spolků měl svoje vlastní značení. Zmíněná trasa Tišnov – Lomnice pak  byla vyznačena rakouskými turisty z Brna.

Oblíbenými výchozími body byl Zinsendorf – Česká, ale byl to i Drásov, Tišnov, Borač.

Tuto trasu vytyčili čeští turisté z České:

Značky bíle-červené. Z nádraží  vyjdeme silnicí do Lelekovic, na návsí zanechavše značek, dáme se silnicí na východ přes  ∆ 319, svezeme do údolí rozevřeného k severu a ubíráme se  dále vzhůru  podle   značek   červeno-žlutých  na Vranov (Rest. Kupka , Skřivánek ... 1 ½ hod. )

Dnešní značení v ČR je značně jednodušší, černá barva se nepoužívá vůbec. Turistické značky - dnešní podoba