Gabro od Železného

Gabro od Železného 

1. Portál chrámu Nanebevzetí Panny Marie v klášteře Porta coeli v PředklášteříNavštiv nitro země, očištěním najdeš skrytý kámen. Skrytým kamenem je zde míněn kámen mudrců, neboli lapis philosophorum1. Dávní alchymisté, kteří používali tuto trochu záhadnou formuli, nám už nic nepoví o jejím pravém významu. Dnes v ní jedni vidí umění transmutace kovů ve zlato, jiní symbolické vyjádření snahy duševní i duchovní. Proč právě tajemnému kamenu je připsána tato formulace nevíme. Ale kámen jako symbol se používá v mnoha úslovích – základní, uhelný kámen, vláčet životem těžký balvan, je neústupný (tvrdohlavý) jako kámen, má srdce jako kámen. Konec konců i hajný v pohádce o Červené Karkulce do břicha rozpáraného vlka nasypal kamení. Protože historie předcházející živou říši byla kamenná, lidé odedávna kamenům přisuzovali zvláštní vlastnosti, čarovnou moc, nakonec kameny tu byly dávno před nimi a musí toho tolik pamatovat! Kámen trvá a z pohledu lidského života je věčný, pradávná paměť lidstva je kamenná. Proto první kresby a vytesané nápisy byly vyhotoveny do kamene. Byly určeny jako poselství dalším generacím. Pradávní kameníci si všimli velmi záhy nejen užitečnosti  kamene jako stavebního materiálu, ale i jeho skryté vnitřní krásy. Broušením a leštěním se z běžného kamene stával kámen luxusní a nemuselo jít jen o drahokamy, ale i horniny na první pohled obyčejné, které opracováním získají estetický vzhled. Dnes takovým horninám říkáme dekorativní. 

2. Křížek z nedvědického mramoru mezi obcemi Kaly a Horní LoučkyMnoho dekorativních hornin se nacházelo a sem tam stále nachází i v okolí Tišnova. Příkladem užití dekorativního kamene může být klášter Porta coeli v Předklášteří, obzvlášť jeho bohatý portál baziliky Nanebevzetí Panny Marie/obr.1/, který je kompletně vyhotoven z místního permského pískovce (Drásov)2 a již skoro 8003 let odolává povětrnostním vlivům. Z mramorů těžených na Dřínové a Květnici je zase vyhotoven barokní oltář ve stejné bazilice. Tyto vysoce ceněné barevné mramory byly použity i v některých  brněnských kostelech, kupř. v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích4 nebo chrámu sv. Jakuba5 v Brně.  Z nedvědických mramorů6  je zhotoven překrásný interiér kostela Povýšení svatého kříže v Doubravníku7, ale ze stejného materiálu jsou i desítky polních křížů rozeseté na polních cestách v širokém okolí Tišnova /obr.2/.

Ale tentokrát svou pozornost zaměříme na jinou místní pozoruhodnou horninu, dříve nazývanou jako olivinický diabas8, ale později překlasifikovanou pod název gabro9. Jeho výskyt byl v druhé polovině 19. století zjištěn u obce Železné, v údolí potoka, který se tehdy jmenoval Besének /obr.3/. O této hornině se zmiňoval už geolog a paleontolog Vladimír Josef Procházka ve svém spisku Geologický nástin Tišnovska10. Uvádí v něm, že žíla diabasu ve formě balvanů je na levém břehu Besénku při cestě do Jamného. J. J. Jahn ve svém díle Pamětný spis o 3. Povinný otisk císařského otisku katastru z roku 1826 obce Železné. Tehdy se nynější potok Lomnička jmenoval Besének.nerostných pokladech Moravy11 navíc přikládá poznámku, že i když je ložisko neperspektivní, vyrobil z nich tišnovský kameník A. Novotný na místní hřbitov několik náhrobků. Gabro je hornina podobná švédské černé žule. Je velmi tvrdá, kompaktní a houževnatá. Po zpracování jejího povrchu broušením a leštěním zůstává výsledný produkt velmi trvanlivý, nepodléhající žádné erozi, odolává mechům i usazování prachu. Pokud si dáte tu práci a na tišnovském hřbitově vyhledáte hroby se signaturou A. Novotný Tišnov/obr.4/, zjistíte, že informace o zhotovení náhrobků z gabra byla poněkud přehnaná. Z tohoto materiálu je zhotovena jen náhrobní deska, z pohledové strany zbroušená a vyleštěná do vysokého lesku tak, že působí jak černé matné zrcadlo. Nápisy jsou do tohoto povrchu vyhotoveny v negativním reliéfu, takže jsou tmavě šedé, ostatní povrch je lesklý a černý. Takto zhotovené desky se opravdu velmi těžko rozeznávají od oblíbené švédské žuly. 

4.  Signum kameníka A. Novotného na jednom z tišnovských náhrobkůJak se dají poměrně lehce najít na starém hřbitově Na hrádku tyto gabrové desky, tak nalezení původní „žíly“ této horniny u Železného se ukázalo jako nelehký úkol. 

V minulosti jsme podnikli několik výprav na Hradisko bez jakéhokoliv výsledku. Přitom vzorek místního gabra je uložen v muzeu ve Velkém Meziříčí, navíc s poznámkou místa nálezu - Železné. Diabas, alias gabro jsme hledali v opuštěných místech těžby vápence, ale marně. Konstatovali jsme, že lom s gabrem je asi zavezený, zarostlý a pro nás ztracený. Na několik let jsme se nalezení místního gabra vzdali. Až do letošního roku, kdy se mi podařilo v antikvariátu sehnat spisek Vojtěcha Rosického Gabro od Železného u Tišnova a horniny je provázející12. Právě Rosický překlasifikoval Procházkem uváděný diabas na gabro. Na rozdíl od pozdějších badatelů se Rosický na místo výskytu gabra osobně vydal. Popsal ložisko gabra jako shluky oblých balvanů různé velikosti, našel i stopy po 5.  Balvan gabra u tůněk pod Hradiskem u Železnéhokamenických pracích. Balvany gabra popisuje jako zaoblené, různých velikostí, nenápadného tmavošedého vzhledu. Právě o tvaru se Rosický rozepisuje podrobněji a z oblého tvaru ve vztahu k obrovské houževnatosti horniny usuzuje, že sem balvany gabra musely doputovat působením ledovců odněkud ze severu, v dávné minulosti, snad v některé z ledových dob. Kameny by tak splňovaly kritérium kamenů bludných, jejichž výskyt je ovšem u nás popisován jen na severní Moravě. Rosický v té době věděl, že podobné naleziště gabrových balvanů bývalo mezi obcemi Korolupy a Uherčice na Znojemsku.15

Že by balvany gabra v dobách minulých doputovaly až sem je nepravděpodobné. Balvany vznikají zvětráváním a následným odlučováním z gabrového masivu, jak je popsáno u výskytu gabra u Korolup. Na základě informací v Rosického knížce jsem zorganizoval vícečlennou výpravu, složenou z místních nadšenců. Prvního průzkumu se zúčastnili RNDr. Drahoš Šikola, o jehož znalosti z oboru geologie jsme se mohli opírat, Pavel Vašík, aktivní speleolog, jehož znalosti z odkrývání podzemních prostor Královy jeskyně nám později přišly velmi vhod, Radim Tichý a já. Společně jsme se setkali 11. února ve 14:30 pod Hradiskem u Železného. První naleziště bylo Rosickým popisováno v místě, kde se bývalá cesta do Jamného poprvé kříží s potokem. V tomto místě jsme nic nenalezli. Přece jen potok mohl po různých povodních za oněch skoro 100 let změnit své koryto a brody mohou být jinde než v minulosti. U dnešního brodu končí tůňky, které tu obec Železné nechala vybudovat v uplynulých tří letech, jako opatření proti zanášení níže položeného rybníka bahnem. Na zpevnění břehů tůní byl použit lomový kámen z lomu v Mezihoří. Ale na protějším břehu u poslední z tůněk jsem si všiml stojícího, asi 60-70 cm vysokého balvanu zaoblených tvarů/obr.5/, který určitě z lomu nepocházel. Byl pravděpodobně vybagrován při hloubení tůně a ponechán volně stojící na jejím břehu. Barva povrchu i zaoblený tvar odpovídaly Rosického popisu. Drahoš se snažil získat pomocí geologického kladívka malý vzorek, ale kámen kupodivu velmi dlouho odolával. Že by to byla ona houževnatost, kterou u železenského gabra Rosický popisoval? Po chvíli se přece jen malý vzorek podařilo odseknout. Na lomu vykazovala tato hornina šedou, jemně krystalickou podobu, hornina 6.  Rozpůlený balvan gabrabyla kompaktní, neporézní, bez prasklin/obr.6/. Drahošova skepse geologa nás ovšem ponoukala jít ještě dál. Podle popisu Rosického další naleziště mělo být za „rokličkou“, kde kameníci kdysi odkopali levý břeh a obnažovali zde nalezené balvany gabra. Jedno místo odpovídalo popisu, včetně výhozu drobného kamení, které rozhodně nemohlo být považováno za agrární val13, protože na tomto místě by obhospodařoval políčko jen čirý blázen. Malá rovina sevřená potokem a prudkým svahem lesa se s ohledem na četné, i nevelké povodně, pravidelně zaplavuje. V hromadě kamení, která se skládala z kamenů ortoruly, vápence a permského pískovce jsme objevili další podobné podobné oblé balvany. Některé z nich byly dost velké, jiné o velikosti dětské hlavy a menší. Při běžném potěžkání bylo hned znát, že ve srovnání s podobně velkým kusem jiné horniny byl tento balvan znatelně těžší. Po odštípnutí vykazovala struktura horniny stejný vzhled jako u prvního nálezu. Vzali jsme několik balvanů s sebou. 

Po této páteční výpravě si jeden z balvanů domů odnesl i Pavel Vašík. Rozřízl kámen pomocí úhlové brusky a pokusil se část ploch pod vodou stejným nástrojem trochu vyleštit. Hned druhý den v sobotu mě navštívil. V části vyleštěného řezu se objevila černá, lesklá plocha. Společně jsme se vypravili na hřbitov a začali vzorek porovnávat s deskami na náhrobcích, jejímž autorem byl A. Novotný. Na první pohled se nám struktura jevila velmi podobná, ale shodli jsme se na tom, že řez i výbrus by měl přece jen provést profesionál, disponující dovedností, zkušenostmi i náležitým nástrojovým vybavením. 

Následující pracovní týden jsem proto zajel do Nedvědice k ochotnému kameníkovi Pavlu Cvrkalovi, kterého jsem poznal, když jsme v Tišnově realizovali před léty Cestu hrdelního práva. Jeden menší balvan mě na počkání rozřízl na poloviny a obě strany řezu vybrousil. Asi po půl hodině jsem v ruce držel půlku kamene a na místě brusu zíral do nádherně černého, matně lesklého zrcadla/obr.7/. Byl to zvláštní pocit, který jsem zažil už v roce 2013, kdy jsme u příležitosti 100 výročí úmrtí 7.  Gabro po výbrusu a vyleštěníJ. V. Procházky14 a udělení čestného občanství jeho osobě bloudili po tišnovském starém hřbitově a hledali hrobové desky, které by odpovídaly Procházkově popisu olivinického diabasu. Desky vyrobené z tohoto jím popisovaného diabasu (gabra) vykazují opravdu i po více než 100 letech vysoký lesk. Bez jakékoliv větší údržby, vydržely tyto desky ve stejném vzhledu a kvalitě po celou dobu. Tento zrod vnitřní krásy kamene, na první pohled naprosto obyčejného, který běžný poutník krajinou, ale i zasvěcenější geolog ponechá bez povšimnutí, mě při momentu broušení ve vodní emulzi a postupném zjevení jeho vnitřní černé krásy fascinoval. Byl jsem rozhodnut se na místo nálezu vrátit a celou, nepříliš velkou lokalitu, pořádně prozkoumat. Druhou půlku vyleštěného kamene jsem věnoval Drahošovi. Při prohlédnutí takto opracovaného kusu horniny potvrdil, že se skutečně jedná o gabro. V následujících dnech jsem se na místo nálezu gabra vrátil ještě několikrát. Další průzkum jsme provedli s Radimem, který přišel vybaven akumulační bruskou a sekáčem osazeným vidiovým ostřím. Podařilo se nám získat pár dalších vzorků a výskyt gabra zde tak byl definitivně potvrzen. Již Rosickým zmiňována houževnatost gabra si vybrala i tentokrát svou daň, když Radim, ve snaze rozlomit naříznutý kámen, zničil vylomením vidia svůj drahý sekáč. V následujících dnech jsem kopáním obnažil několik dalších balvanů a našel navíc jeden velký kus téměř utopený pod terénem, který na svém povrchu, na rozdíl od jiných, vykazoval značné nerovnosti. Jakoby se z tohoto balvanu pokoušel někdo v minulosti získat kamenický formát ve formě desky. K jeho dobytí ze země a vztyčení bude zapotřebí více mužná síla. Na další společnou výpravu bylo zaděláno. 

8.  Dobývání balvanu gabra se stopami po kamenické činnostiDne 19. února 2022 jsme se na místě potkali téměř ve stejné sestavě, posíleni o nadšenou dobrovolnici Katku Zapetalovou, rašovského patriota Pavla Buchty, 9.  Vztyčený balvan gabra se stopami po kamenické činnostiMirka Navrátila, který mapuje zaniklé lomy v okolí a starosty Železného Radka Pavlíčka, který dovezl potřebné náčiní. Celý kámen jsme obnažili a pomocí dřevěného kůlu coby páky se nám ho po více než hodině práce podařilo postavit. Zde uplatnil Pavel/obr.8/ naplno svoje zkušenosti s podobnými pracemi v podzemí. Jinými slovy, nadřeli jsme se díky němu o něco méně. Na kameni byly patrné stopy po kamenické činnosti s navrtanými otvory/obr.9/, které Rosický asi mylně považoval za stopy po dobývání dynamitem. Ve skutečnosti to byly mělké závrty, pro vsunutí  kamenických klínků, tzv. žabek. Po úderech palicí na takto zasunuté „žabky“ se kámen v rovině navrtaných otvorů měl rozlomit v požadované rovině. V tomto případě se ovšem kamenická snaha nesetkala s úspěchem a kámen se spontánně rozlomil mimo zamýšlenou plochu. Po odstranění hlíny a opláchnutí vztyčeného kamene vodou byly stopy po kamenické činnosti krásně patrné. 

Vzorek gabra Drahoš poskytl Katedře mineralogie a petrografie na Přírodovědecké fakultě MU v Brně k zhotovení výbrusu a bližšímu prozkoumání za pomoci polarizačního mikroskopu, které by mělo potvrdit nebo upřesnit samotné složení horniny, kterou Rosický zkoumal a popsal před téměř 100 lety.

10. Ulámané hroty kamenických dlátO jarních školních prázdninách jsem vzal na místo nálezu i svá vnoučata. 

Pomocí detektoru kovů se nám podařilo najít i ulámané hroty zakalených kamenických dlát a sekáčů/obr.10/.

Další důkaz, že tvrdá a houževnatá hornina už kdysi odkrývala svou vnitřní krásu zdráhavě a neochotně.   

V Tišnově 15. května 2022 

————————————————————————————————————————

Poznámky:

  1. https://cs.m.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1men_mudrc%C5%AF
  2. Dnes již neexistující vytěžený lom se nacházel na pravé straně polní asfaltové cesty z Drásova do Železného k podniku Limova, asi 300m za Drásovem. Vytěžený lom v minulosti sloužil k ukládání odpadu, dnes je zasypán a částečně zarostlý stromy. Lokalita přibližně 49.3423509N, 16.4670184E. 
  3. Klášter Porta coeli byl založen roku 1232, bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla vysvěcena roku 1239.
  4. https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(Brno-Z%C3%A1brdovice)
  5. https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jakuba_Star%C5%A1%C3%ADho_(Brno)
  6. http://lokality.geology.cz/967#
  7. https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kostel_Pov%C3%BD%C5%A1en%C3%AD_svat%C3%A9ho_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe_(Doubravn%C3%ADk)
  8. http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?diabas
  9. https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Gabro
  10.  Geologický nástin Tišňovska, 1893, J. V. Procházka
  11.  Pamětní spis o nerostných pokladech Moravy“ (česky a německy) 1917
  12.  Gabro od Železného u Tišnova a horniny je provázející, Jiří Rosický, 1926
  13.  https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Agr%C3%A1rn%C3%AD_val
  14.  https://www.tisnoviny.cz/obsah/objev-po-100-letech
  15. (https://cs.m.wikibooks.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Korolup/Olivinick%C3%A1_gabra_u_Korolup