Tišnovská 50 - obecné pojednání o dálkových pochodech

Pochody dálkové a jiné

Obrácená tvář - tedy noha - dálkových pochodůV lidské historii často dochází ke zvláštnímu jevu. Činnosti dříve nutné a nezbytné pro lidský rod jsou civilizačním vzestupem nahrazeny a již se nestávají pro lidský život nepostradatelnými. Ale nemizí úplně. Z původních člověčích nutností se stává zábava a kratochvíle. Typickou takovou činností je lov. Myslivecká sdružení dnes neloví z existenční nutnosti, ale pod slovem myslivost skrývají kratochvíli v lovu zvěře. Tuto zvěř si dokonce v lesích krmí a chovají, aby ji potom mohli zabít. Proč srny, daňky, divoká prasata a zajíce nechovají v nějakých mysliveckých družstvech, jak je tomu u králíků, prasat  hovězího dobytka, je nasnadě. Lov se stal zábavou.

Podobně je to se sjížděním řek na lodičkách, lezením po skalách, tábořením v přírodě.Hůl původních turistů

Nejinak je to i s pěší chůzí. Tedy s chůzí v přírodě po méně či více vytyčených trasách. Dřívější nutnost chodit pěšky za lovem, potravou na dlouhé vzdálenosti se vytratila. Ale touha ujít dlouhou vzdálenost vlastními silami po vlastních nohou zůstala.

Kdy se vlastně objevil fenomén dálkových pochodů ?

V šedesátých letech do Československa pronikly zprávy o amatérských skupinových dálkových pochodech v Nizozemsku, Francii, Belgii či Švýcarsku, ale také o extrémních profesionálních chodeckých výkonech jednotlivců.

Prvním veřejným českým dálkovým pochodům předcházely pokusy některých uzavřených skupin turistů, například z Opavy či Pardubic, ujít 100 km či co nejdelší trasu za 24 hodin. O podobné extrémní výkony (například o co nejdelší výdrž bez spánku) usilovala i mládežnická skupina Tlupa při TJ AZKG Praha, kterou založil Dr. Jan Květ alias Hony kolem roku 1960 z odrostlých členů oddílů mládeže při Městské stanici mladých turistů a AZKG. Po teoretických dohadech, kolik může člověk ujít na jeden zátah, se skupina rozhodla vyzkoušet svůj odhad, že 100 km za 24 hodin. První český organizovaný dálkový pochod, inzerovaný klubovým letákem a pojímaný spíše jako recese než jako vážný sportovní výkon, se tak konal 1. června 1963 od půlnoci do půlnoci z Čechtic do Prahy a nesl název Tlupí stovka. Následně 20. června o svém počinu informovali v deníku Československý sport a poté i v Československé televizi a výzva k následování nalezla ve sportovní veřejnosti široký ohlas.

(wikipedie, Dálkový pochod)

Odměna za pochodJak to bylo dálkovými pochody v minulosti?

Za Rakouska Uherska již existovaly vlastivědné spolky, povíce německé, které propagovaly poznávání krajiny a památek pěšky. Ale již v roce 1888 vzniká Klub českých turistů. Postupem času se objevuje ojedinělé značení turistických cest barevnými značkami.

Znak Klubu českých turistů TišnovTypickou výbavou turisty za první republiky byl ruksak na zádech a pro muže nezbytná hůl, na které se přibíjely plechové ražené štítky s motivy hradů a zámků. Dnes tyto štítky nahrazují tzv. turistické známky.

V Tišnově turisté již za první republiky existovali a byli velmi aktivní, o čemž svědčí i průvodní „turistické slovo“ ke Katalogu Podhorácké výstavy v Tišnově v roce 1927 od autora s podivným jménem Efendi.

Dnešní Tišnovská padesátka se pořádá od roku 1970. Tedy po prvních pokusech ujít 100 km za 24 hod po pěti letech se koná první dálkový pochod i v Tišnově.

Pochod pořádá Klub českých turistů Tišnov. Jeho předsedou jr ing. Bedřich Balabán, jednatelem ing. František Mach. Ten nás informoval o pravidelných akcích tohoto klubu.

„ 1. ledna pořádáme novoroční vycházku, tradičně jezdíme na běžky na Nové Město, pokud je sníh, pak výšlap na první Novoroční výšlap KČT Tišnovjarní neděli anebo „tematické zájezdy“a výlety autobusem (Pálava, Rožnov, Mohelno), v létě tradičně cykloturistické putování na 8-10 dnů (Rakousko, Francie, Švýcarsko, Norsko, Litva, Polsko…), spolupořádáme letní tábory pro děti na Brumově, tradičně podle zájmu i další výšlapy (podzimní přechod Žďárských vrchů -7x). Členů je 37, aktivních tak do 25, a protože někteří jsou aktivní pěší turisté, jiní zase aktivní značkaři nebo cykloturisté, tak se to na akcích různě míchá.

Nejblíže máme ke členům KČT Nedvědice, kteří také mají dlouhou tradici pochodu (40 let). Jezdíme i na jejich jarní pochod Za krásami okolí Svratky. Účastníme se i akcí Tišnovského Sokola, kupříkladu jejich pochodu Sokolskou župou Pernštejnskou (23 let). A na podzim Pochod Pernštejnskou župoupořádáme již zmíněnou Tišnovskou 50.

Jana Jiřičková, z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR si všímá i nově vznikající terminologie u dálkových pochodů.

Velký rozmach organizované turistiky a stále vzrůstající množství „dálkových pochodů“, které se v posledních letech u nás pořádají, je doprovázen také vlnou spontánní jazykové tvořivosti. Jde tu vlastně o novou vyhraněnou sportovní disciplínu, která dosud nemá svou terminologii. Účastníci, a především pořadatelé pochodů proto aktualizují starou turistickou terminologii a přebírají termíny z jiných sportů (délkou a povahou trasy se dálkovým pochodům podobají masové lyžařské běhy na dlouhé vzdálenosti typu Vasova běhu, atletický maratón, silniční cyklistika, orientační běh). Mimoto ovšem vznikají i jazykové neologismy spjaté s touto činností; pochodů se účastní hlavně příslušníci mladé generace a jejich živelné vytváření nových slov odpovídá slovotvorným postupům mládežnického slangu (i vesměs expresívním charakterem vzniklých výrazů).

Většinou s využitím existujících slovních základů, přípon a předpon a náležitých slovotvorných postupů byla utvořena např. jména konatelská jako pochodník(účastník pochodu), punktovník (osoba obsluhující kontrolní bod na trati, tzv.punkt), cílník (osoba pověřená kontrolou v cíli) apod. Hojné jsou i názvy činností jako prčičení (účast na pochodu do Prčice);

Jestli používají nějaké speciální termíny turisté v souvislosti s Tišnovskou pasesátkou jsem se nedozvěděl.T 50 rok 2008

Snad tedy několik návrhů:

Boty dálkoplaze dálkoplaz - chodec, účastník dálkových pochodů

výron – dospělý účastník nejkratších tras

chrt – dříve voják z Dukly, který celou trať uběhl velkou rychlostí

starý vůl – dlouholetý organizátor dálkových pochodů

špacír bufet – občerstvovací stanice na trati

cejchování – vybavování chodců startovními čísly

naturistka – spoře oděná turistka

pedofil – milovník pěší chůze (od latinského pedes – nohy, filia – láska)

haluzák – spoluchodec, co se na vás přilepí a otráví vám den heroickými historkami z jiných pochodů

bulvoun – člověk vyvalující oči po obdržení informace o výši startovného

lokač – chodec, co u občerstvovacích stanic (špacírbufetů) vypije ostatním všechen čaj

sádlař – chodec, který se účastní T50 jen kvůli chlebu se sádlem na občerstvovacích stanicích

křečová žíla – zasloužilý chodec, účastnicí se T50 od r. 1970

vandrbůch - sešit, do kterého lepí dálkoplaz kůži ze svých puchýřů, jízdenky, koniklece a alspké protěže, dává sem i razítka z cílových bodů

zdechloň – chodec, který na trase umře vyčerpánímPoučení novým turistům

A poslední otázka nakonec. Kdo je autorem výroku: 

„Jaký jste to chodec, když vám chybí bodec?“


 S turistickým pozdravem "Tůruj túry odspodu i shůry" mnoho dalších pochodů přeje redakce!