Tišnov na vlnách historických osmiček

Plutí časem na vlnách osmiček

Letos si připomínáme 100 let československé státnosti. 28. října 1918 vznikl z národů českého a slovenského samostatný stát. A je poctivé říct, že zde byla téměř třímilionová „menšina“ Němců, pak Maďaři, Rusíni, Židé, Poláci...

 1918 

Ve velkých médiích se toto výročí ještě mnohokrát zmíní a bude slavit. Ale jak probíhaly tyto velké celospolečenské změny v našem městě - Tišnově? 

1918 – 28. říjen

V Památníku okresního četnického velitelství v Tišnově je uvedeno, že byl v té době velitelem Němec Hugo Strauss. Nastoupil do funkce 1.5. 1917. Jeho velitelské působení ale skončilo hned 28. října. Od tohoto dne se ujímá funkce velitele Čech – Paskovský Emanuel.

Celá událost je zde popsána takto: ¹

Dne 27. října počaly se v Tišnově šířiti pověsti o bezpodmínečné kapitulaci rakousko – uherské armády na italském bojišti a v předstojícím prohlášení samostatnosti československého národa.

Tyto pověsti byly dne 28. října 1928 došlým telegramem potvrzeny.

Zdejší městské zastupitelstvo svolalo v důsledcích těchto zpráv na náměstí Komenského tábor lidu, na němž promluvil starosta zdejšího města Alois Řezáč o významu osvobození československého národa z područí Němců.

Po táboru byl uspořádán průvod lidu městem s městskou hudbou v čele. V průvodu byla vláčena do četnického stejnokroje oblečená, tehdejšího okresního strážmistra Jana Kašpárka znázorňující loutka, která pak byla před radničním portálem oběšena. Okresní hejtman Arnošt Kráčmer opustil Tišnov ještě před prohlášením samostatnosti československého státu a okresní strážmistr neodvážil se více opustiti svého bytu. Po průvodu byl ustanoven okresní národní výbor, jehož předsedou byl zvolen starosta Alois Řezáč. Za správce okresního hejtmanství byl národním výborem ustanoven okresní komisař Dr. Josef Břeský a všichni úředníci byli vzati do slibu. Zdejší četnictvo bylo úmyslně pro jeho protičeské vystupování vůči zdejším inteligentům ignorováno a dlelo bezradně v kasárnách.

Za několik dní po státním převratu počaly se však ve zdejším městě a v okolí vzmáhati krádeže, loupeže a jiné trestné činy, proti jichž pachatelům, následkem nepřátelského smýšlení obyvatelstva proti četnictvu, četnictvo zakročiti se neodvážilo.

Jelikož ani úřady se bez součinnosti četnictva obejíti nemohly, požádal konečně národní výbor četnictvo a spolu účinkování při udržování veřejného pořádku a současně vydal k obyvatelstvu vyhlášku, by četnictvu při vykonávání bezpečnostní služby nečinilo překážek, načež četnictvo opět svoji služební činnost zahájilo. Okresní strážmistr Kašpárek však na výslovnou žádost okresního výboru do služby se vrátiti nesměl a proto si vyžádal neurčitou dovolenou, z níž se již více nevrátil a odešel do odpočinku. Bylo mu hlavně zazlíváno, že udal pro nepředložený výrok v hostinci přednostu zdejšího okresního soudu Rudolfa Hrudu (?), jenž byl proto odsouzen k tříletému žaláři. Na jeho udání byl též přednosta zdejšího berního úřadu FR. Vařecha suspendován a zdejší starosta Sokola Judr. Josef Drbal i s chotí pro rusofilství dlouhou dobu internováni.

Již ve středu 30.října se konala ustanovující schůze Okresního národního výboru, který podléhal Národnímu výboru v Praze.² Byl pak provedeny první úkony – amnestie zběhům, odstranění příliš horlivých rakouských četníků, zajištění potravin, svolání školské rady. Byly vytvořeny Národní gardy. Do repertoáru divadelních představení Sokola se vrátily zakázané hry, uskutečnily se první dobročinné koncerty pro pozůstalé padlých. Spořitelně města Tišnova zůstává památka na Rakousko v podobě „cenných“ papírů v hodnotě 3.458 532,29Kč. Československá republika si zažívala první nádech své samostatnosti.

 1928

V Židlochovicích na zámku dlel na dovolené prezident Tomáš G. Masaryk. Ale jeho prezidentský odpočinek byl nabitý programem.³ 17. června v 8:00 ráno odjíždí Masaryk se svým doprovodem autem na návštěvu Tišnovského okresu a Horácka. Krátce se zastavuje v Sobotovicích, pokračuje dál do Brna. Ve všech obcích i v Brně a Králově poli ho vítají davy lidí a všude hraje hudba. Odtud míří prezidentská kolona do Tišnova s krátkými zastávkami v Medlánkách, Ivanovicích u Brna, České. V Kuřimi ho vítala slavobrána, ze které dorostenky sypaly kvítí, pět hudebních sborů vyhrávalo pochody, před kovárnou buší do kovadlin tři kováři. Spiritistická rodina z Jinačovic věnovala prezidentovi medijní obraz. Celý Čebín projížděl prezident pod zeleným loubím. Slavobrána v Hradčanech přeje prezidentovi "Zdar další v Tvé cestě!“.

Před Tišnovem přisedá k Masarykovi do auta náměstek předsedy vlády Msgr. Šrámek. V Tišnově na tehdejším Komenského náměstí (dnes náměstí Míru) stál stan s baldachýnem. Zde mu podává služební hlášení přednosta policejní správy Wachsmut, po něm okresní velitel četnictva Rudolf Koštáh a po zahrání státní hymny promluvil starosta Tišnova Alois Řezáč. Akcentuje českou a vlasteneckou stránku Tišnova již za doby Rakouska a potíže, jaké měli čeští vlastenci se svými postoji. Masaryk je požádán, aby přijal čestné občanství. Za sbor starostů přednesl projev Ladislav Antl.

Pak předstoupila před Masaryka holčička a malý chlapec. Děvčátko se jmenovalo Žofie Bočková a takto promluvila k prezidentovi:

„Tatíčku náš, tahle ta hora je Květnice“, a ukáže prstíkem, že i prezident se musí otočit. Pak mu vypráví o květnických pokladech. Hoch, Jiří Kosík, podal pak prezidentovi malou kazetu s ametysty z Květnice. Dívky Zdeňka Kobzová a Lída Sepunová nabídly Masyrykovi šťávu z malin z tišnovského kraje v broušeném poháru, který pro tuto slavnostní příležitost nechal na zakázku u f. Moser vyrobit hoteliér A. Franke.

Pak promluvil prezident:

„ Já jsem už věděl všelicos o Tišnově. V poslední době jsem byl upozorněn – a sám, jste, pane starosto zdůraznil – že jste čilými, jedni z nejčilejších. A těšilo mě, že osvobození vám přineslo možnost rozvoje, jako celé republice. Přeju vám další pokrok a jsem si jist, že za vašeho vedení, slyšel jsem, pane starosto – že to půjde všude dobře. Po té přijal diplom čestného občanství, kde byla namalována tišnovská radnice a podal ruku starostovi Řezáčovi:

„Děkuju vám, jsme tedy spoluobčané.“

Náměstek Máša ukazuje prezidentovi nápis na zdi radnice:

Tento dům ať potrvá

Až do skonání světa

Tišnováci zůstanou

Po něm ještě čtyři léta.

Masaryk přijal pamětní knihu tišnovské spořitelny, obešel náměstí, pěvecký sbor Květnice zazpíval Smetanův sbor „Sláva tobě.“ K prezidentu se zde přihlásil jeho někdejší spolužák pan Lavický. Masarykova kolona pak odjela do Předklášteří, kde ho vítala střelba z hmoždířů kameníků z vápenky. Další cesta vedla přes Štěpánovice a Borač do Doubravníku. Zde Masaryka přivítal za legionáře prezidenta Vladimír Pleský, po něm starosta Leopold Mazáč. Po podpisu do sokolské a obecní kroniky pokračoval prezident s doprovodem na hrad Pernštejn. Celá návštěva Doubravníka prý trvala pouhé dvě minuty. ⁴

Dále Masaryk navštívil Bystřici nad Pernštejnem, Nové Město. Zde Masaryk společně poobědval. Po obědě starosta Litochleb věnoval Masarykovi obraz od Josefa Jambora, který představoval pohled z Harusova kopce na Českomoravskou vysočinu.

Následovaly města Žďár nad Sázavou, Velké Meziříčí, Velká Bíteš, Domašov a zpět přes Troubsko a Bosonohy do Židlochovic.

Do Židlochovic se vrací prezident Masaryk krátce pře půl osmou večer.

Pzn.

Prezidentu Masarykovi bylo toho roku 78 let. Celou cestu absolvoval v otevřeném voze. Na tento věk je to obdivuhodné a svědčí to o skvělé kondici tehdejšího československého prezidenta.

28.října 1928 se v Tišnově konaly slavnosti k 10. výročí československé státnosti. V předvečer svátku konal se městem lampionový průvod. Ráno 28. října byl uspořádán budíček a pak na to průvod mládeže městem.

O půl desáté byl na náměstí tábor lidu, na němž promluvil k pokrokovému obecenstvu profesor Smejkal z Brna o zásluhách pana prezidenta republiky v naší samostatnosti. Po spontánním provolání mu slávy a zapění obou hymen byla slavnost ukončena.

2. prosince 1928 se konaly první volby do zemského a okresního zastupitelstva. Do okresního zastupitelstva v Tišnově kandidovalo 7 stran. Při obojích volbách ve zdejším okrese dosáhla největšího počtu hlasů strana lidová. Průběh voleb byl klidný.

1938

Památník okresního četnického velitelství v Tišnově uvádí:

Dne 21. května 1938 bylo v okrese povoláno mnoho mužů do zbraně k výjimečné službě. Branci bez rozdílu stavů s nadšením nastupovali vojenskou službu. Rovněž i příslušníci stanic v okrese byli povoláváni do pohotovosti Stráže obrany státu, zatím co ostatní, jichž zůstal jen malý počet, obětavě vykonávali v této těžké době službu. V době politického jednání s Heinlenovci vzrůstalo roztrpčení českého obyvatelstva. Vznikly také polemiky v místním časopise, ve kterém byli právem napadáni Češi, kteří Němce zaměstnávali.

Toto napětí polevilo teprve dne 23. září 1938, kdy byla presidentem republiky vyhlášena všeobecná mobilisace. Mobilisiace byla v okrese provedena rychle se skvělým nástupem branců a dobrovolníků, kteří ze zapadlých horských vísek spěchali ke svým vojenským tělesům ať použitím jakýchkoliv dopravních prostředků nebo pěšky.

„Vše pro republiku.“ Obyvatelstvo počítalo s válkou a proto mnozí nakupovali poživatiny a jiné předměty denní potřeby. To se však nedálo panikářsky.

Když dne 29. září padlo v Mnichově rozhodnutí o okleštění republiky, zavládl v okrese smutek a téměř všude ozvaly se hlasy nespokojenosti a většina obyvatelstva byla pro válku. Lze jen děkovati rozvážným jednotlivcům, že svým působením zajistili i po obsazení tak zvaných Sudet v okrese klid. Stavy bývalých četnických stanic byly zvýšeny přílivem příslušníků býv. četnictva, kteří evakuovali z obsazeného území. 

1948

23.2.1948.

Únorové události spojené se změnou jak ve vládě, tak ve všech ONV, MNV, veřejných úřadech, závodech a jiných důležitých místech, proběhly v celém okrese v klidu a příslušníci SNB všech útvarů v okrese se zapojili do znovuvýstavby státu a velká část jich byl povolána na důležitá místa jak v akčních, tak i v místních národních výborech.

7.3.1948

Večer 6. března 1948, v některých místech dne 7. března byly ve všech obcích v okrese uspořádány důstojné vzpomínkové oslavy narozenin tvůrce Československé republiky T. G. Masaryka, které byly na mnohých místech spojeny s oslavami našich hrdinů, zúčastnivších se bitev u Bachmače a Sokolova.

9.5.1948

Příslušníci SNB OV Tišnov vykonali dne 9. května 1948 slavnostní přísahu. Přísaha byla vykonána na náměstí před radnicí v Tišnově, za účasti zástupců státních a jiných veřejných úřadů, legionářů, příslušníků II. národního odboje a hudby města Tišnova.

Proslov k přísaze jakož i text přísahy přednesl okresní velitel SNB OV Tišnov, npor. Josef Musil. Dále učinil krátký projev k příslušníkům SNB předseda ONV prof. Karel Cejnek a předseda MNV profesor Alois Kubáček. Po zahrání státních hymen nastoupili příslušníci SNB ke slavnostnímu pochodu, který za účinkování hudby města Tišnova vykonali před okresním velitelem napor. Musilem a představiteli úřadů, korporací a obyvatelstvem.

30.5. 1948

Dne 30. května 1948 byly v okrese provedeny volby do ÚNS. Volby byly vykonány v celém okrese důstojně bez incidentů. Voleb se zúčastnilo 24. 798 voličů. Pro jednotnou kandidátku hlasovalo 24.794 voličů. Bílých lístků bylo odevzdáno 3.311. Neplatných volebních lístků bylo odevzdáno 752.

7.6.1948

Abdikace presidenta republiky Dra. Edvarda Beneše neměla v okrese rušivých jevů.

15.6.1948

Zvolení předesedy vlády Klementa Gottwalda presidentem republiky bylo přijato v některých obcích s nadšeným souhlasem, v jiných poměrně klidně.

Zde zápisy v Památníku četnického velitelství v Tišnově končí.

Rokem 1948 se začala psát jiná historie, byla to doba popření Masarykových idejí a demokracie. Vlády se chopili komunisté. Jejich vláda měla na společnost devastující účinky, ze kterých se naše společnost ještě plně nevzpamatovala ani po téměř třiceti letech od Sametové revoluce. 

A na úplný závěr poznámka autora tohoto článku. "Křišťálový" pohár, ze kterého pil prezident Masaryk malinovou šťávu, v žádném muzeu uložen není, i když je to ve zvláštním titulku filmu o Masarykově návštěvě uvedeno a psal o tom stejně i dobový tisk. Nejprve mi to přišlo líto, protože mne napadlo, jaká by to byla krásná tradice, kdyby při při každé budoucí návštěvě našich prezidentů tišnovští radní mohli říct:

"Hle, tohoto tišnovského "svatého grálu se 17. června 1928 dotkly rty našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka. Nyní i Vy, pane prezidente, máte vzácnou příležitost se z tohoto poháru napít a propojit se tak s duchem odkazu našeho prezidenta  - Osvoboditele."

Zkrátka, že by z toho mohla být krásná a důstojná tradice při případných prezidentských návštěvách.

Ale!

Potom jsem si v duchu promítl všechny ty následující prezidenty a našel jednoho jediného, který by této pocty byl hoden. A pak, byl by Masarykův tišnovský svatý grál dobře v nějakém muzeu chráněn před mocichtivými lokálními politiky, aby se ho nezmocnili  pro  soukroméh papalášské pijatyky? A kde by nakonec skončil? 

A tak je nakonec dobře, že je tento svatý grál Tišnova dobře uschován pro budoucí, doufejme lepší časy. Možná čeká na toho pravého prezidenta, dobrého, slušného, noblesního a opravdu demokratického. Věřme, že jednoho dne ho budeme zase mít.

¹ Památník okresního četnického velitelství v Tišnově, Okresní archív Brno venkov Rajhrad

²  Tišnovsko říjen 1973, Jan Hájek

³  Svoboda, 19. června 1928 (dobové periodikum)

⁴  Doubravník v dějinách 1208 – 2008, str. 238.

5  Zemské volby 1928 byly volby do zemských zastupitelstev konané v roce 1928 v prvorepublikovém Československu. Šlo o první zemské volby v ČSR. V roce 1927 byl totiž přijat Zákon o organisaci politické správy, který rušil dosavadní župní zřízení a vytvořil čtyři samosprávné země. Země Československé republiky v letech 1928-1938 14. července 1927 byl schválen zákon č. 125/1927 Sb. z. a n., „O organisaci politické správy“, který na území Československa rušil župy a zaváděl na celém jejím území samosprávné země. Každá země měla zemské zastupitelstvo (ze dvou třetin volené obyvatelstvem a z jedné třetiny jmenované československou vládou), zemského prezidenta (jmenovaného československým prezidentem) a zemský úřad. Další změnou oproti dosavadnímu stavu bylo sloučení zemí

Moravské a Slezské do jednotné země Moravskoslezské. Účinnost zákona byla původně stanovena na 1. července 1928, což však bylo naplněno jen v případě Slovenska a Podkarpatské Rusi, zatímco v případě českých zemí došlo zákonem č. 92/1928 Sb. z. a n. z 28. června 1928 k odložení účinnosti až na 1. prosince 1928. Slovensko a Podkarpatská Rus se tak

dočkaly samosprávy. Zároveň došlo ke zrušení zvláštního správního postavení výše zmíněných moravských enkláv ve Slezsku.

Počet členů zemských zastupitelstev

V zemi České: 120 členů

V zemi Moravskoslezské: 60 členů

V zemi Slovenské: 54 členů

V zemi Podkarpatoruské: 18 členů