Deblínský hrad - 2. část

Deblínský hrad - 2. část
pokus o rekonstrukci sídla pánů z Deblína

Badatelská prohlídka kostela sv. Mikuláše v Deblíně v dubnu 2017V prvním díle nás architekt a autor kresebných rekonstrukcí hradů Pavel Šimeček provedl po tvrzi, která mohla být prvním sídlem pánů z Deblína. V tomto druhém pořadu už navštívíme samotný hrad, který jak už jsme zmínili, prakticky celý zmizel a místo, kde stával, zcela změnila novodobá zástavba. Z tohoto důvodu se tehdy nedostal do první série Copuli Lapidum, která představovala na kresebných rekonstrukcích hrady v povodí Svratky. Spolu s Deblínem měl smůlu i hrad v Rožné, který zcela zdevastoval kamenolom, a hrádek ve Skryjích, kde stojí kostelík. Před lety se skryjským podařilo přemluvit Pavla Šimečka, aby se pokusil jejich hrádek nakreslit, což se nakonec podařilo. S Deblínem to sice trvalo o něco déle, ale práce to byla o to zajímavější.
Mnoho lidí se mě ptalo, jaký má smysl v době 3D animací a realistických modelů zabývat se černobílou kresbou. Shodou okolností ve stejné době, kdy jsme dokončili druhý díl Deblína, vyšla česká počítačová hra Kingdom Come: Deliverance, která vytváří virtuální Badatelská prohlídka kostela sv. Mikuláše v Deblíně v dubnu 2017obraz českého Posázaví  patnáctého století. Všechny středověké postavy, budovy nebo krajina zde vypadají naprosto realisticky, což vás vtáhne do děje a vy žijete tím, že takhle to bylo, tahle to vypadalo. V případě videohry je to správné, ale v případě seriózní rekonstrukce je to nežádoucí, protože my nevíme, jak to bylo a vypadalo, pouze tušíme obrysy a jakýkoliv fotorealistický obrázek je zavádějící. Naopak jednoduchá kresba říká: „takto mě vidí můj autor“ a dává prostor i vlastní představivosti. Proto u Pavla Šimečka najdete v jeho pracovně maximálně tak nazvětšované tisky digitalizovaných map, ze kterých si pomocí pauzáku ručně vytahuje vrstevnice nebo celé budovy a vytváří historické obrazy, tak jak je vidí on, protože, jak sám říká, „papír snese všechno . . . “

Radim Tichý

POZNÁMKY AUTORA K POKUSU O KRESEBNOU REKONSTRUKCI

Deblín - časová osa - pozn. P. ŠimečkyHrad zmizel pod zástavbou a situaci komplikuje také fakt, že se zde jedná o sestavu kostela, dvora a vlastního hradu, které se v historii stavebního vývoje vzájemně ovlivňovaly. Po diskusi proto Deblín nebyl zařazen do kolekce kreseb hradů COPULI LAPIDUM - hradů povodí Svratky.
Pokus o rekonstrukci vývoje této složité lokality vznikl na popud místních nadšenců. Vychází pouze z mapových podkladů, prohlídky terénu a jeho prostorových souvislostí. Další text popisuje úvahy, které vedly k vystižení hlavních fází vývoje hradu s vědomím, že všechno mohlo být jinak. Byla to práce téměř detektivní a papír snese všechno. Kresby by snad mohly posloužit dalšímu bádání.

TVRZ DEBLÍN kolem 1215

Kostel sv. Mikuláše s pozdně románským základem je svým způsobem unikátní. Stavby kostelů té doby se držely přísné symetrie stejně jako jejich většinou později přistavěné věže. Zvonice přistavěné bokem pak respektovaly vstup do chrámové lodi v ose kostela. Nejsem však odborník na sakrální architekturu a našel jsem jedinou výjimku v Nechvalicích (shodou okolností také sv. Mikuláš).
Deblín po roce 1320Vznikla tak možná zvláštní teorie, že neorganicky umístěná věž dnešního kostela by mohla být zbytkem věže tvrze spojené můstkem s oratoří románského kostela, který zde vyrostl současně nebo o málo později. Jeho románská boční kaple mohla být dokonce kaplí pohřební. Prosté sídlo Ratibora psaného z Deblína chráněné jen ploty tedy mohlo stát u kostela na terase přeťaté potokem. Hospodářské zázemí tvrze a zároveň její předhradí pak tvořil níže posazený dvůr.

KAMENNÝ HRAD DEBLÍN kolem roku 1350

Vhodnější vyšší poloha byla již obsazena kostelem a možná také starou tvrzí, proto nijak výstavný kamenný hrad vyrostl na dolní terase. Na jeho okrouhlé jádro s palácem v hradbě vázalo malé předhradí. To obtáčel příkop s valem a upravenými svahy. Pro obranu hradu v krajně nevýhodné poloze byla ovšem důležitá poloha horní, kde ploty staré tvrze nahradila kamenná zeď. Oba díly pak propojily zprvu jen ploty a ztrátu hospodářského dvora brzy nahradil nový pravidelný dvůr naproti. Roku 1295 Gertruda z Deblín po roce 1420Deblína hrad a dvůr daruje Řádu německých  rytířů.

DEBLÍN kolem 1420

Za celkem poklidné doby vlády císaře Karla IV. panství prosperovalo také díky obnově těžby stříbrné rudy v okolí. Pro početnou rodinu hradního pána přibyly v hradním jádru další paláce. Dařilo se také řádovým bratřím, kteří v gotickém slohu rozšířili kostel a v novém dvoře zbudovali skromnou komendu snad v místě příbytku šafáře. Brzy však vypukly války markrabat.
V nejisté době všechny okolní hrady posilovaly svoji obranu. Také hrad Deblín asi zvýšil hradby a ploty nahradil pevnou zdí. Důležitá byla přestavba čelní budovy předhradí, kde patrový objekt sestoupil až na dno příkopu a mohl tak clonit jádro hadu proti již velmi účinné obléhací dělostřelbě ze strany hospodářského dvora, který nešlo ve zmatcích válek bránit. Důležité bylo také zesílení obrany horního dílu s kostelem. Krajně nevýhodně situovanému hradu však nebylo pomoci a nejpozději za husitských válek byl hrad dobyt a vypleněn.

KONEC HRADU V DEBLÍNĚ

Badatelská prohlídka kostela sv. Mikuláše v Deblíně v dubnu 2017Zubožené panství s pustým hradem roku 1466 kupuje město Brno a poničený hrad nenašel využití. Jeho zdivo se postupně rozebírá. Opravy se dočkala snad jen budova v čele předhradí, která snad zprvu sloužila správě místních brněnských statků a po další přestavbě získala podobu zámečku využitého později pro školské účely.
Po odchodu řádových bratří přistupuje nová církevní správa k opravám kostela, kdy se věž staré tvrze mění na zvonici. Při další barokní přestavbě kostela v roce 1746 představovala excentrická poloha věže problém. Návrh na hlavní vstup v ose chrámu neprošel. Architekt Grimm musel v přízemí věže improvizovat, protože zbourání letité zvonice narazilo na odpor. Její nástavbou pak vyrostla hlavní dominanta kostela a krajiny.
Představa o základní tvaru hradu vychází ze zákresu z roku 1774. Dalším přesnějším podkladem je indikační skica a mapa z roku 1878. Tehdy hradní pahorek získal první zástavbu, jejíž parcelace téměř odpovídá té současné. Lze tak předpokládat, že osazení Kostel sv. Mikuláše Deblín - současný stav (zdroj wikipedie)domů a stodol tehdy využilo zářezů a linií zbytků hradního zdiva. Některé domy zmizely, jiné se rozrostly, kde  něco mohou napovědět jejich sklepy a informace místních. Zajímavý je suterén bývalé školy. Nová zástavba však srovnala terén a nevíme, zda stojíme na vrstvě suti a kde na úrovni hradního nádvoří nebo příkopů a valů. Podobná situace je nad kostelem s upravenou plochou pro rozšíření hřbitova, kde autor kreseb předpokládá hradbu nad příkopy s valy. Tuto možná mylnou představu by mohla prověřit jen příčná úzká sonda vedená bagrem uličkou mezi hroby, ale to je věcí zájmu a iniciativy místních.
Více se už nakreslit nedalo a autor kreseb není ochoten za ně dát ruku do ohně.

Ing. arch. Pavel Šimeček