Co skrývaly hrobky v Předklášteří - VI.

Původní stav hrobek

Nyní je dobré vrátit se na chvíli zpět. Na fotografii z roku 2004, kterou mi laskavě poskytl starosta obce Předklášteří pan Antonín Nahodil, vidíme polohu náhrobních desek. Je to stav, který odpovídá poloze jednotlivých pohřbených. U rodiny Vittinghofů jsou použity převážně mramorové desky s relativně dobře čitelnými nápisy. Číslování odpovídá pořadí, jak byly jednotlivé ostatky z hrobek vyňaty a uloženy do pytlů se shodnými čísly. Ale komu patří dvě hrobky č. 5 a 6 v řadě pod nimi? Při odkrytí hrobek a vyzvedávání ostatků se dřevěné fragmenty rakví nenašly. Byly za více než dvě století dokonale zetlelé. Ale našly se zbytky kovového zdobení rakví. Už jen existence hrobek, náhrobní desky s nečitelnými nápisy a na tehdejší dobu honosnější rakve dávaly tušit, že se jedná o zámožnější měšťany.

Vilém Mundy s manželkou? Opravdu, zbytky kostí a lebka z hrobky č. 5 vpravo byly robustnější a větší, vlevo subtilnější ostatky napovídaly spíše ženské osobě. Také stav levé hrobky a kostí byl v horším stavu. Z toho lze usuzovat, že v hrobce č. 6 byl někdo pohřben dříve než v hrobce č.5.

Jenže podle záznamů z knihy zemřelých poslední Mundyova žena Franziska leží v rodinné hrobce svého syna Jana v Drnovicích. Kdo je to tedy? Jsou to vůbec hrobky Mundyů?

Podle zápisu zemřelých farní knihy Předklášteří zemřel Wilhelm Mundy zde.

Datum zaopatření knězem:                 17. květen 1805

Datum úmrtí:                                        22. květen 1805

Datum pohřbu:                                     25. květen 1805

Jméno zemřelého:                                Svobodný pán Vilém Mundy, pán panství Tišnov, Veveří a Říčany

Místo úmrtí:                                          Předklášteří, číslo domu  49

Věk:                                                       63 let

Příčina úmrtí:                                        In abzerenden fieber  (tj. chřadnutí, slabost, horečka)

Jedna z hrobek by tedy mohla být hrobkou V. Mundyho. Jeho ženy zemřely dříve než Vilém, ale jsou pochovány jinde. Poslední žena Franziska zase Viléma přežila a navíc podle záznamů je pochována v Drnovicích ve společné hrobce se svým synem Janem.

Držel jsem se prvotní domněnky, že se jedná o ženskou postavu. Na německé wikipedii je o W. Mundym uvedeno, že mu s rozjezdem samostatného podniku v Brně pomáhala jeho matka.

Patří tedy druhá hrobka jí, matce Wilhelma? Bohužel, o matce Wilhelma nelze nic nalézt a dá se tedy předpokládat, že zemřela ve své vlasti. Ale při dalším pátrání v knize zemřelých byl objeven další člen rodiny Mundyů a to bratr Wilhelma - Michael Mundy.

Datum úmrtí:            26. říjen 1798            (pohřben 3.11.1798)

Místo úmrtí:              Předklášteří 32

Jméno zemřelého:    Pan Michael von Mundy, c.k. soukenický fabrikant

Věk:                           45  let

Příčina úmrtí:            Zánět mozku 

Zpráva o převozu mrtvoly zde není uvedena, z čehož vyplývá, že musel být pohřben v místě úmrtí, tj. v Předklášteří. 

Oba hroby tedy s téměř jistotou patří bratrům Mundyovým. Vpravo spočíval Vilém a vlevo od něj, dříve pohřbený, jeho bratr Michael, který byl pravděpodobně subtilnější konstituce než bratr Wilhelm.

Bohužel, žádný portrét, podobizna Viléma, ani jeho bratra Michaela se nedochovala. Je znám pouze erb, který byl Vilémovi přidělen. Michael o šlechtický titul žádal také, ale marně. 

Zbývalo ještě navštívit kostel v Drnovicích na Vyškovsku, kde je v kryptě pod kostelem hrobka syna Jana a jeho rodiny.

Podle záznamů jsou zde uloženy ostatky:

1. Jan Mundy, nar. 28.10.1798, zemřel 29.3.1872 Vídeň

2. Izabela Mundy, manželka Jana, narozena 25.9. 1798, zemřela 13.12.1866 Oberdobling u Vídně

3. Jan, bar. Mundy, syn, zemřel v Brně 11.3.1862

4. Franziska, bar. Mundy, matka Jana

Poslední manželka Wilhelma Mundyho je tedy uložena zde, se svým synem a jeho rodinou.

Farář místní farnosti ThLic. P. Zbigniew W. Wawrowski by velmi ochotný a vstřícný a hrobku, která se otevírá jen jednou za rok, mi otevřel. Nad vstupem do hrobky je erb Mundyů, stejný je i nad štítem obecního úřadu. Uvnitř krypty byly opravdu čtyři rakve s čitelnými nápisy na štítcích.

Nejvýše položená rakev patřila Janovi, hlavě rodiny. Na rozdíl od jiných ale byla překryta jakýmsi dodatečným plechovým krytem. Na můj dotaz, proč tomu tak je, mi farář objasnil, že do hrobky několikrát vnikli zloději a speciálně u Jana hledali cennosti. Pak mi položil otázku, jestli se chci podívat. Prý, že bych tak viděl Janovi do tváře. Face to face, napadlo mne. Ten dotaz mě zaskočil, ale svolil jsem. Sundali jsme plechový kryt. V rakvi ležela kostra se zbytky smutečního roucha. V oblasti levé klopy byla zřetelná stopa po záseku, jak ostří zlodějovy sekery proniklo přes dřevěné víko rakve do samotného nebožtíkova těla.

Inu, nejen hrobky pyramid faraonů, ale i venkovské hrobky jsou hanobeny a vykrádány!

S laskavým panem farářem jsem se rozloučil. Zde v Drnovicích tedy moje pátrání po posledních světských majitelích panství Porta coeli skončilo.

Na závěr bych se chtěl zmínit o úctyhodné snaze pana starosty A. Nahodila z Předklášteří, který s dostatečnou pokorou k celé rekonstrukci přistoupil. A. Nahodil naplňuje v mnoha případech již zcela vyprázdněný pojem „starosta“ původním významem tohoto slova. Opravdu se o svěřenou obec „stará“. Obrátil se v této věci na nejlepšího z nejlepších, arch. Adama Klementa z Brna (autor projektu kostnice pod sv. Jakubem v Brně), který rekonstrukci a rozšíření hřbitova na Stráňově v Předklášteří pojal velmi citlivě. Návrh polootevřeného kolumbária s průhledem na chrám Porta coeli, důsledné používání místních materiálů, kamenné schodiště vedoucí do kolumbária a k zadní brance hřbitova, je příkladem pochopení minulosti a projevem úcty k zemřelým.

Kosterní pozůstatky Vittinghofů a Mundyů nakonec spočinou v malých dřevěných schránkách v barokní márnici, která se také rekonstruuje. Při opravě podlahy byl nalezen podzemní prostor, ke kterému dříve vedly točité schody. Zde pravděpodobně bývali v minulosti nebožtíci uloženi do dne pohřbu v letních měsících. Zde tedy nakonec spočinou ostatky obou rodin, přenesené sem z původních hrobek.

Samotný prostor márnice bude opraven a do jeho interiéru budou uloženy náhrobní desky, zrestaurované Michaelou Mrázovou ze Skaličky. Na bývalém místě hrobek, kde bude vsypová loučka, zhotovil na pozůstatek kamenného podstavce  krásný kovový kříž umělecký kovář Radomír Bárta.

Malý hřbitov na Stráňově v Předklášteří se tak jistě stane v budoucnu jedním z nejvyhledávanějšíchturistických cílů.

Bohužel, ne vždy přistupují k opravám hřbitovů všude s podobnou citlivou péčí. Sám za sebe bych si přál, aby při další rekonstrukci starého hřbitova v Tišnově bylo postupováno podobně.

Zde by naše vyprávění mohlo skončit. Ale protože existují dávné odezvy vzpomínek, dokonce i literárně zaznamenané, vrátíme se k posledním světským majitelům panství Porta coeli ještě jednou.