Sedm hlavních hříchů
Na začátku 18. století ve zdejším kraji řádil Barton Fiala, řečený Stejskal se svou bandou… „s Blažejem Karafiátem, pastýřem z Manlostova, Franckem Hlouškem z Lomnice, pastýřem z Hlubokýho z Buržova z Doubravice, ze Zhoře Bartonem Hlouškem z Lysic, Šimon Mastným, s jeho synem Pavlem a dcerou Annou Marií, ten po nebožtíkovi doubravckym ovčáku pozůstalý syn z Michova, Matěj Petrželka neb Mastny Macek a tvým hospodářem Martinem Novotným byl...“
Chodil s ostatními po kraji tišnovském, kradli, loupili a vraždili. V Černé Hoře zastřelili drába Martina Mlynáře, začerněni sazemi z komína, vyzbrojeni puškami a „švancarami“ (sekerky) přepadli kuchařku a děvečku faráře a jejich chlapce v Lipůvce, „zbili je a zkopali a co ste našli pobrali…“
Co vedlo uvedené zločince ke spáchání těchto zločinů?
„Člověk zbožný hříchu nečiní, samotného zločinu se tak straní a je od něho uchráněn. Neboť ke zločinu pěšina je slepou odbočkou z cesty člověka jinak zbožného a mravného.“
A opravdu každému zločinu předchází hnutí mysli – pohnutka, která se v křesťanství, judaismu i islámu označovala jako hřích. Hřích v původním slova smyslu znamenal zbloudění, omyl či chybu. Setrvání v hříchu je pak cestou k dalšímu hříšnému jednání. Hřích je tedy lidská slabost, která vede ke zločinu.
Ke zločinům vedou pohnutky (hříchy) různé. Papež Řehoř I. Veliký v 6. století n. l. stanovil sedm hlavních hříchů. Jsou to:
- 1. Pýcha (latinsky superbia)
- 2. Lakomství (latinsky avantia)
- 3. Závist (latinsky invidia)
- 4. Hněv (latinsky ira)
- 5. Smilstvo (latinsky luxuries)
- 6. Nestřídmost (latinsky gula)
- 7. Lenost (latinsky acedia)
V předminulém roce byly nalezeny základy tišnovské šibenice. Pomocí historických pramenů, nových vědeckých postupů a metod, byla nalezena i původní cesta k místu Na spravedlnosti, kde šibenice stávala. Dnes můžeme stanovit celou trasu, kudy byl odsouzený zločinec od městské šatlavy (radnice), kolem hostince Humpolka, vykřičené hospody Na pindulce, stínadel a kaple svaté Anny pěšky veden nebo na voze vezen až na samotný šibeniční vrch. Zde stávala zděná vysoká šibenice, vedle ní pak bývalo často vztyčováno kolo, do kterého byla vkládána polámaná těla odsouzených.
Po nalezení této celé trasy, poslední cesty odsouzených, se zrodil nápad, jak tuto cestu nějak přiblížit dnešní generaci občanů i návštěvníků Tišnova. Jménem spolku CONTINUUM VITAE jsem oslovil pana architekta Miloše Klementa z Brna, který se podílel na zpřístupnění kostnice pod sv. Jakubem v Brně. Ten přišel s „libretem“ cesty v duchu Sedmi hlavních hříchů. Výtvarný návrh jednotlivých hříchů vytvořil pan Milivoj Husák z Lelekovic.
Od jara letošního roku probíhá intenzivní jednání s vedením města, zejména se starostou Tišnova Jiřím Dospíšilem, místostarostou Tomášem Komprsem, ale také se všemi dotčenými úřady a odbory.
Výsledkem je projekt „Cesta hrdelního práva“, která bude mít sedm zastavení. Ty budou uměleckým znázorněním právě Sedmi hlavních hříchů.
Cesta bude končit na samotném šibeničních vrchu, kde bude provedena náznaková rekonstrukce šibenice. Poblíž, vsazena do lesa, bude stát malá kamenná kaple, ve které bude ukryto sedm trubicových zvonů, každý naladěný v jiné tónině.
Nevíme přesně, jaké hříchy stály na cestě ke zločinu Bartona Fialy. Možná Závist a Lakota, ústící v touhu po penězích. Co ale víme je, jak skončil:
.“..nadjmenovaný Barton Fiala aneb Stieskal pro takove těžké přečinění své jiným ku příkladu a ostrachu, sobě pak zasloužilému trestu mečem na hrdle trestán, tělo na kolo vloženo, hlava na špic strčena a tak do povětří vyzvižen býti má … P.P. 26. Novembris 1733.
Ale abychom náš první díl povídání o Cestě hrdelního práva nekončili chmurně. Jako vše na světě má i svůj protiklad. K Sedmi hlavním hříchům existuje i Sedm ctností. V případě nešťastníka Bartona Fialy by to byla Mírumilovnost a Přejícnost. Ostatně ke ctnostem se ubírá život většiny lidí. Tak tomu je určitě i v Tišnově… (?)
Cesta bude určena široké veřejnosti. Bude mít přesah umělecký, historický, filosofický, edukační, rekreační, turistický a v neposlední řadě bude sloužit k zamyšlení, zastavení, nebo jen pro potěchu oka.
V dalších vydáních Tišnovin se dozvíte více o jednotlivých hříších a na kterých místech v Tišnově budou jednotlivá zastavení s uměleckým ztvárněním stát.
