TIŠNOVINY - jiný pohled. Začínáme...

Jan
02.06.2013

 

Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána, a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti, kromě případů, kdy nás opustí. Děláme strašně málo k jejímu procvičení, živení, posilování a ochraně.

Mark Twain

Paměť, minulost a jak to souvisí s dneškem? 

Náš svět je k nepřehlédnutí složitý. Uchopit skutečnost světa v jeho rozmanitosti, v nekonečném větvení a růstu je nemožné. A přesto je nutné to neustále zkoušet. 

Lidé se dívají na tento svět stejnýma očima. Většinou se shodnou na předmětných věcech. Ale projekce onoho imago mundi (obrazu světa) do mysli jednotlivce už je jiná. Shodné předmětné skutečnosti nabývají rozličných významů a interpretací. Dochází k názorovým neshodám, vzniku rozličných myšlenek. Zprvu pouhé filosofické diskuse jsou zneužívány ideologiemi. Vznikají politické strany nárokující si reprezentovat ten který ideový proud, přitom se snaží jen o uchvácení moci, jak tomu vždy v dějinách bylo. Před Albertem.

Dnešní člověk, uvržen do tohoto světa je zmítán širokým portfoliem staronových ideí, myšlenkových proudů, náboženských směrů, politických slibů a povrchních lákadel. 

U dnešní mladé populace se objevuje nový fenomén vnitřního rozpolcení, který byl pojmenován jako psychospirituální krize. Přirozená touha duše člověka po náboženství (C.G. Jung) i přes obrovské tržiště církví a náboženských sekt není uspokojena. Ale trpělivý pozorovatel jednoho dne zjistí, že nově vznikající idee, politické a společenské systémy, umělecká díla nejsou ničím převratným a novým. V jiné podobě už tu vše podstatné někdy bylo. I přes zdánlivou linearitu lidského života se mnoho jeho aspektů vrací v kruhu. Cesta k porozumnění dnešního světa vede paradoxně zpět, k původním významům dnešních slov, k původním rituálům, na samý začátek rozbřesku lidského vědomí. 

Co si počít s tímto vertikálním vývojem a zároveň horizontálním cyklem, které jsou tak výmluvně spojeny v symbol kříže? 

Setkáváme se s lidmi, se kterými na běžné věci života v tomto světě nalézáme shodu. Ale potom přijdou zkoušky, kdy věci, pro jednoho jasné a pravdivé, jsou pro druhého nepřijatelné. K těmto situacím dochází při každých politických volbách, ale i při zmanipulovaných referendech, nekorektních anketách a výzkumech. V čem spočívá najednou tento rozpor, který může, bohužel, být často fatálním okamžikem měnící na desítky let naše osudy, jak se stalo v této zemi v roce 1948? 

Pokud člověk poctivě a neúnavně zkoumá minulost, porovnává s přítomným životem, najde mnoho fenoménů, které se opakují. 

Malátnost mysli, lenost duše, zklamání v srdci jsou skutečnou příčinou tragédií světa.

Podobné názorové neshody se projevují i na té nejnižší, sousedské úrovni. Někomu vadí žebrající, podnapilý bezdomovec u supermarketu, někdo naopak pocítí vděčnost při pohledu na tohoto žebráka, že jej nemusel postihnout stejný osud.

Někomu vadí hlučná mládež v městském parku a chce ji někam vytlačit. Možná sám dávno zapomněl na svá mladá bouřlivá léta hospodských zábav, rvaček a demolování všeho kolem. 

Někomu vadí psí hovínka v ulicích, a požaduje nějaká rázná a silová řešení. Jiní v tom až tak zásadní problém nevidí. Někdo vidí pouhou jednu hodinu trvající exhibici za 100.000 Kč Heleny Vondráčkové, jako krásné zpestření večera na městském plese, jiný to vidí jako plýtvání peněz z městské pokladny. Někdo oceňuje množství investičních akcí prosazených Radou města Tišnova jako smělý a odvážný počin, jiný vidí jejich nereálnost v plánu investic a časových termínů. Někdo vidí prosazování návrhů při hlasování s rozdílem jednoho hlasu jako "demokratický princip", jiný v tom vidí defacto vládu 8 lidí, namísto 15. 

Tišnov - hladový či plýtvající ?

Co si tedy počít s tímto rozdílným vidění světa?

Nejlépe začít u sebe samého. Trpělivým pozorováním, srovnáváním, diskusí a studiem minulosti jednotlivec postupně získává nadhled. Je potom schopen, alespoň na naší městské úrovni, vystoupat ve své mysli na pomyslný Olymp (v našem případě na Květnici). Potom zjistí, že dodržování demokratických principů na hraně zákona není demokracie. Že demokratické volby nemusí přinést lepší časy. Rozpoznává v líčení krásných zítřků a slibů nebezpečí chudoby a existenční nejistoty pro další generace. Stává se více zodpovědným za život svůj a svých blízkých. Přestává se spoléhat na péči státu. Poznává rozdíl mezi legálností a legitimností. Nedá na líbívé a podbízivé řeči politků, ať už republikových či komunálních.

Stává se svéprávným jedincem, který dokáže rozpoznat lež od pravdy, plané sliby od reálných možností, zkrátka možné od nemožného. 

Naše Tišnoviny proto chtějí přinášet na věci a děje kolem nás, v tomto krásném koutu země právě "jiný pohled." 

A snad se nám vždy podaří vystoupat v pohledu na dění na Tišnovsku alespoň na tu pomyslnou Květnici. 

Bude záležet i na vás ostatních, kteří čtete toto první vydání Tišnovin. Chtěli bychom kolem redakce soustředit lidi, spolky a sdružení, kterým není Tišnovsko lhostejné, kteří vidí tento region jako historický, přírodní, kulturní a společenský celek, nerozdělený momentálními politickými neshodami starostů a zastupitelů.  Radnice Tišnova

Neboť politici přichází a odchází. Lidé ale zůstávají a svým životem spoluvytváří nezaměnitelný ráz krajiny. 

Chceme tedy pozvat k tomuto dialogu a společnému tématu všechny, kterým není jedno, co bude s jejich městem, obcí, celým regionem v budoucnu.  

Pojďte s námi tříbit mysl, zušlechťovat duši a tvořit smělost v srdcích. Jací budeme my, bude i naše město, náš kraj, naše země, náš svět. 

Foto týdne

Aktuální články

Jak bez práce nakonec přece jen byly koláče
Miloš SyselHistorie| Historie
21.08.2023
Znovuobjevená dekorativní hornina na Tišnovsku
Miloš SyselHistorie| Historie| Příroda
19.08.2023
Který potok je Besénkem? A mohl bych ho vidět...?
Miloš SyselHistorie
21.03.2023