STOLPERSTEINE - část II.

Nenávratně zmizelí...

Paměť míst je zvláštní fenomén. Zarývá se pod kůži, do paměti. I když lidé a situace zmizí, zůstávají dále žít v naší mysli. Místa se pomalu promění, mnohé je zapomenuto, něco přetrvává. Mohou lidé zmizet beze stopy? Ne zestárnout a zemřít, ale opravdu zmizet. Ze dne na den. Jestliže ano, neztrácí se něco podstatného z místa? Co jejich sousedé? Zapomenout jen tak, bez pohnutí, bez povšimnutí? Co potom, když zmizí celé rodiny, vymizí kompletní rod jednoho jména? Že něco takového není možné? A přece to není tak dávno, kdy se tohle stávalo. A bylo, bohužel, "běžným" jevem.
Obchod židovské rodiny Pollaků na Dvořáčkově uliciKdyž se dnešní mladý člověk, občan Tišnova, prochází ulicemi města, ani si neuvědomí, že před pouhými 70 lety bylo město jiné. Co se proměnilo, nejsou jen domy a ulice. Světu tehdy násilím vnucenou velkou metamorfózou druhé světové války museli projít i občané Tišnova.
Válka si vybrala daň na životech, domově a majetku.
Málokdo dnes ví, že když jde na ulici Dvořáčkovu nakupovat sportovní zboží či do prodejny kol, byly tu tehdy jiné obchody.
Živnost tu měla rodina Pollaků, tišnovských Židů. Obchod židovského obchodníka SpitzeV domě dnešních restaurací a vináren  Sklep, Bar 69, Vinárna Jungmanka byl maloobchod a velkoobchod rodiny Kellnerů. V dnes již zbořené domovní frontě na dnešním náměstí Komenského byl další obchod Emilie Spitzové. Na ulici Brněnské bydlela rodiny Stránských. Hospodu na Pekle v té době provozovali manželé Danielovi, Romové, kteří v koncentráku také skončili.
V roce 1942 na základě rasových norimberských zákonů spolu s ostatními byly tyto rodiny, včetně velmi starých lidí i úplně malých dětí, odvlečeni do koncentračních táborů, kde byli zavražděni.
Procházíme dnes kolem těch míst bez povšimnutí nebo prohlížíme výlohy. Nic nám tyto brutálně zavražděné lidi nepřipomíná.
Jakob Kellner - majitel obchodů na Jungmannově uliciJedním z projektů dnes už celoevropského rozsahu je STOLPERSTEINE. Na první pohled nenápadná betonová kostka nahoře přeplátovaná mosazí usazená do chodníku. V kovové části je vyryto jméno člověka, který na místě žil a odkud byl do koncentráku odvlečen. Je tu jeho plné jméno ,datum narození a místo a datum jeho nedobrovolné násilné smrti. Většina odvlečených byla zavražděna. Někteří přežili, ale už se na tato místa nikdy nevrátili. Tak či tak zůstaly kdysi pevně semknuté rodiny již navždy rozděleny. Projekt STOLPERSTEINE je symbolickým činem tyto rozdělené rodiny znovu spojit. Proto se pro každé jedno jméno vyhotovuje jeden kámen s jeho jménem.Stolpersteine na Grohově ulici těsně před zasazením
Jeden člověk, jeden kámen, jedna duše.
Tím je ve stručnosti vyjádřen smysl těchto kamenů.
STOLPERSTEINE znamená v překladu kámen, o který se zakopává. Obrazně vyjádřeno, i o tyto znovu sjednocené rodiny, jejich jména, by měl každý z dnešních žijících generací „zakopnout“. Tedy zastavit se, přečíst si jména na kamenech a uvědomit si hrůznou minulost, zpřítomnit památku na tyto nevinné oběti.
Projekt se týká všech lidí, kteří byly nacistickým režimem zavražděni, ať už z důvodů nacionálních, politických či rasových. Nejedná se tedy jen o zavražděné Židy, ale také o Romy, politické odpůrce nacismu, odboObchod rodiny Pollaků - dnešní stavjáře, svědky Jehovovy, homosexuály. 
Cílem sdružení CONTINUUM VITAE je začlenit do tohoto Evropského projektu i město Tišnov, popřípadě další okolní obce.
Aby tento projekt v Tišnově neskončil jen tímto aktem, probíhá v současné době dokumentování osobních vzpomínek na tyto občany. Rozhovory a vzpomínky jsou natáčeny na kameru a audio zařízení a výsledkem by potom měl být krátkometrážní film, který by měl sloužit jako trvalý učební materiál o těchto spoluobčanech v našem městě pro všechny základní a střední školy, ale i pro školy okolní a pro organizace vychovávající mládež, jako jsou skauti, organizace Brďo apod.  Do projektu se již začlenili žáci ZŠ na náměstí 28. října pod vedením Mgr. Liby Beranové. Další školy a organizace, radnici a občany hodláme oslovit hned v září po prázdninách.
Z těchto položených kamenů chceme potom jako další krok vytyčit naučné trasy s pomocí malého plánu a textovým doprovodem.
Tak se, podle našeho názoru, stane památka na obyvatele zavražděné nacisty opravdu živou a trvalou.
V první fázi bychom chtěli osadit kameny rodin Pollaků a Kellnerů, osob, o kterých jsou již známá všechna dostupná data (rok narození, kde bydleli v době transportu, kdy byli transportováni do Terezína a označení s datem transportu do koncentračních táborů.

19.7. 2013  dopoledne byly pokládány tyto kameny v Brně. Jeden z nich i na ulici Grohově. Profesor Groh, po němž se tato ulice, ve které bydlel, jmenuje, byl roku 1941 nacisty uvězněn a ještě v Brně zavražděn. Nebyl Žid. Patřil k inteligenci tohoto národa. Svobodný zednář. Vysokoškolský profesor, vzdělanec. Profesor Vladimír Groh - zdroj:http://encyklopedie.brna.czTito lidé, pevní a charakterní jako bývali sokolové, skauti, duchovní, ale i někteří prvorepublikoví komunisté, legionáři, vojáci, čestní politici, lidé kterým nebyl lhostejný osud našeho českého národa, se stávali prvními obětmi nacistické nenávisti a opravdové genocidy tohoto národa.

Český národ byl opakovaně zbaven svých nejlepších lidí, počínaje obdobím po Bílé hoře, dalším odchodem Českých bratří včetně J.A. Komenského až po novodobé dějiny. Další ranou bylo vyvraždění české inteligence nacisty, pak masivní odchod po únoru 1948, další emigrantská vlna po roce 1968. K české inteligenci patřilo i velké množství Židů (J. Kafka, E.E.Kisch, H. Haas,J. Orten...)

Za války jich padlo a bylo zavražděno celkem 365.000. Samotných Židů pak bylo 277.000.

(zdroj:http://encyklopedie.brna.cz, staré foto Tišnova ze sbírky P. Smékala, ostatní vlastní).

Odkaz: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/v-dlazbe-ulic-pribyly-kameny-za-vyhnane-zidy.html

Odkazyna soubory pod clankem: