Kamenné kříže, křížové kameny IV.

Nový křížový kámen – Újezd u Tišnova,  březen 2016.

Rozměry křížového kameneVíce než deset let se zajímám o křížové kameny a kamenné kříže, několik posledních let nejvíce kolem Tišnova, kde jsem se narodil a po čtvrt stoleté pauze zase žiji.

Ve svém volnu jsem poslední roky křižoval okolní lesy, sbíral materiály po archívech, fotil, vyptával se. S přesvědčením, že mohu už jen získat nějaké doplňující informace o již evidovaných kamenech, ale na nic zásadního, natož nového, už nemohu přijít. Někde v koutku mysli jsem samozřejmě snil o tom, že bych mohl nějaký ztracený nebo dosud neznámý kámen objevit, ale nevěřil jsem tomu.

Když jsem se letos rozhodl uspořádat malou přednášku a seznámit s výsledky mého bádání zájemce o tuhle historickou tématiku, ještě jsem netušil, co tahle akce přinese.

Přednáška se konala 16. března v Muzeu města Tišnova a lidí přišlo víc, než dovolovala kapacita Muzea.

Po přednášce za mnou přišel jeden pán, který se představil jako starosta obce Újezd u Tišnova - Ing. Josef Křížový kámen ÚjezdPohanka. A prý, že mají v obci také jeden „smírčí“ kámen. Byl jsem skeptický, ale nedal jsem to znát. Do té to chvíle jsem byl přesvědčen, že všechny kamenné památky v okolí jsou již evidovány a dostatečně známy. Ale pan Pohanka vytáhl dva papíry, kde byl obrázek křížového kamene. Černobílý obraz byl jen okopírován z nějaké fotografie a vytištěn na obyčejný kancelářský papír, ale i tak se dal rozpoznat krásný křížový kámen. Do poslední chvíle jsem nevěřil tomu, že by se jednalo o doposud neevidovanou kamennou památku, v jednu chvíli jsem se dokonce upnul k možnosti, že v Újezdě někdo koupil dům či chalupu i s tímto kamenem, který předchozí majitel odněkud zcizil a umístil na svou zahrádku. Tyhle věci se v minulosti hojně stávaly.  

Domluvil jsem si návštěvu v obci za dva dny po přednášce.

Křížový kámen Újezd u TišnovaV pátek jsem odpoledne zajel do Újezdu a společně se starostou jsme se vydali na soukromý pozemek, kde kámen stojí.

Na malém, prudce sešikmeném krátkém svahu stál překrásný křížový kámen. Reliéfy na něm byly tak jemné a precizně provedené, že určitě nemohl být z permského pískovce, ze kterého je mnoho křížových kamenů v okolí Tišnova zhotoveno. A už vůbec se nemohlo jednat o místní rulu ani křemenný syenit, který se v údolí nedaleké říčky Libochůvky nachází. Struktura těchto hrubozrnných materiálů s četnými arkózami křemene by tak jemný reliéf neumožňovala. Stejně tak nelze mluvit  ani o spontánní „lidové“ práci, ale dokonalé práci profesionálního kameníka. Při pozdějším ohledání tišnovský geolog RNDr.  Drahoš Šikola určil jako materiál mramor, čímž potvrdil vzpomínky majitele pozemku, který si jako kluk pamatoval kámen krásně bílý. Tuhle vlastnost má jen bílý mramor, jehož lomy se nacházely v okolí Nedvědice, a z něhož Pernštejnští páni budovali svůj proslulý hrad Pernštejn. 

Kamenná mramorová stéla o síle 10 cm, se zesílením nad úrovní terénu na 11 cm, je široká 52 cm, na výšku měří vyšší nepoškozená část nad terénem 94 cm.

Zajímavé je srovnání s křížovými kameny v Doubravníku, které jsou také z nedvědického mramoru a mají podobné provedení.Hrádek Újezd u Tišnova - odkryté zdivo budovy I. - převzato z článku Lumíra Poláčka

Na stéle je reliéf latinského kříže, pod jeho levým ramenem pak reliéf meče, směřující špičkou do země. Meč má rukojeť zakončenou kulatou hlavicí. Konec kříže i čepele meče se špičkou jsou skryty v současné době pod terénem. Břevna kříže mají šířku 10cm. Křížový kámen je v horní části poškozen, část pravého horního rohu chybí. Podle ústního sdělení si na kamenu kdysi v minulosti zdejší kluci roztloukali ořechy. Mohlo tak dojít k poškození kamene a ztrátě úlomku.

Částečně poškozeno je i svislé břevno kříže asi v polovině. Zhruba pod úhlem 45° směřujícím vzhůru z levé do pravé části část svislého břevna chybí.

Trasa historické cesty ke "Hrádku"Usedlost, na jejímž pozemku se křížový kámen nachází, je považována za nejstarší ve vesnici Újezd. Kámen je umístěn na malém svážku historické cesty, která vede od tohoto hospodářského dvora vzhůru na vrchol kopce, kde stávala malá tvrz. Cesta má jasnou antropogenní hranu, která je dobře viditelná hlavně v horní části v lese směrem k tvrzi. V místě zástavby v obci je v jednom místě destruována, odkopaný svah za účelem rozšíření vedlejšího pozemku cestu zcela zničil a přerušil její souvislou linii. Dvorec v místě dnešního křížového kamene pravděpodobně sloužil jako hospodářské zázemí k tvrzi. Původně asi dřevěná tvrz byla později opevňována kamennou hradbou, ale toto opevnění tvrze nebylo nikdy úplně dokončeno. Malá tvrz byla nejspíš dílem místního vesnického pána a pravděpodobně nebyla nijak významná. Sloužila pouze jako ochrana a úkryt v nejistých dobách pro místního pána a  v 16. století se již při prodeji Újezdu uvádí jako „pustý zámek.“  O chudých poměrech majitelů tvrze svědčí i skromné nálezy keramiky, které po archeologickém průzkumu tvrzi uvádí archeolog Lumír Poláček v polovině osmdesátých let 20. století. Jedná se hlavně o hliněné zásobnice a kuchyňskou keramiku. O náboženské křesťanské orientaci obyvatel hrádku svědčí nález drobného olověného křížku.  Podle druhů materiálů použitých k výrobě keramiky lze doložit život na tvrzi od 2. poloviny 13. století až do konce 14. století.

K jaké události se zhotovení a postavení křížového kamene v těchto místech vztahuje není známo, neváže se k němu žádná místní legenda ani pověst.  

Újezd byl v historii v držení různých pánů. Kromě jiného patřil sto let Újezd i pánům z Pernštejna, byl ve vlastnictví i nedalekého kláštera Porta coeli.

Nejstarší stavbou v Újezdě je kostel sv. Jiljí, pocházející možná už ze začátku 13.století. Nedávno objevené románské okno na Repliky historických středověkých mečůvýchodní stěně kněžiště  tomu nasvědčuje. Až do 17. století sloužil kostel jako farní.

Z historických událostí většího významu  stojí za zmínku doba husitských válek z let 1418 – 1436. V říjnu 1425 po marném obléhání husitské posádky v Třebíči, ustupovali před husity císař Zikmund  a rakouský vévoda Albrecht k Tišnovu. Koncem října se část husitského vojska utábořila na samotě nedaleko Víckova. Dnes je zde samota Holánkov. Tehdejší ves Holánkov husité vypálili. Pravděpodobně vyplenili i hrádek Víckov.  Jestli se pohyb husitských a císařských vojsk dá spojovat s nějakou událostí, týkající se pozdějšího zhotovení našeho křížového kamene, není jisté, protože místní tvrz vypleněna nebyla.

Po dotazu u odborníka na středověké chladné zbraně pana Petra Žákovského, zda se zobrazený meč na Tvarově podobný meč s mečem na reliéfu kamenereliéfu dá přesněji datově určit, jsem dostal odpověď, že „meč je sice vyobrazen s výrazně rozšířeným ecussonem (ochrana rukojeti), ale tento detail se objevuje na mečích v dlouhém časovém úseku od 13. do 16. století.

Poodkrýt tajemství újezdského křížového kamene by snad mohl pomoci malý antropologický průzkum nejbližšího okolí kamene, protože obec má v plánu jeho přemístění asi o 50 m blíže k silnici, kde by byl, nově usazen v předzahrádce rodinného domu, k vidění pro turisty, ale zároveň chráněn před poškozením.

Zajímavé poznatky by mohl přinést i průzkum historické cesty k ruinám středověké tvrzi, na jejímž začátku v areálu starého dvorce se dnes kámen nachází.

Křížový kámen v Újezdu u Tišnova je v současné době již zaevidován u Společnosti pro výzku kamenných křížů pod Muzeem v Aši. Jeho evidenční číslo je 2612. 

Použitá literatura:

Tomáš Šimek, Dějiny Újezda u Tišnova, nakladatelství SURSUM

Lumír Poláček, Újezd u Tišnova-"Hrádek", Vybavení a provoz drobného feudálního sídla, Archaeologia historica, ročník 15, 1990, na str 223- 233.