Z červeného pískovce "drásovského" je vystavěn nejen klášter Porta coeli, ale byl použit i na smírčí kameny
Vydáme se za křížovými kameny do okolí Tišnova. Ale do města se na konci seriálu ještě vrátíme k jedné záhadě...
Ale teď směr jihozápad – pojedeme silnicí na Deblín. Před místem se zaniklou hospodou, které se jmenuje Závist, stojí při kraji silnice na pravé straně smírčí kámen. Má ev. č. 1483.
Údaj v centrálním registru uvádí, že stojí v místě kudy prchal probošt Weisskopp z Tišnova, u Svatoslavi byl zastřelen, přímo u kamene byl později zákeřně přepaden pan Václav z Černé Hory. Prý zázrakem vyvázl. (H. Jurman, 1994).
Smírčí kámen se velmi pravděpodobně nevztahuje ani k zastřelení probošta – vzdálenost kamene od Svatoslavi je v řádech kilometrů a tak existence kamene v tomto místě by neměla smysl, ani k přepadení Václava. Tato druhá událost se snad udála, ale u jiné Závisti – u Černé Hory.
Franz k roku 1893 uvádí k tomuto kameni, že „stojí na náspu silnice, vedoucí z Tišnova přes Žernůvku do Deblína, nedaleko od tzv. Zavißmühle" (mlýn na Závisti). Je velmi nepravděpodobné, že na takto málo vydatném potoku byl vybudován mlýn, možná Franz zaměnil název mlýna - Červený mlýn (Rothemühle), který stál při stejné cestě hned za 
Tišnovem. Franz uvádí jako materiál kamene granit a rozměry 100x60x10-30cm (výška, šířka, síla). V novém soupisu těchto kamenů jsou u něho uvedeny míry 106x64x27cm. Kámen není z granitu, ale je zhotoven z červeného permského pískovce,
Na Vokounově vedutě z roku 1728 tahle část okolí Tišnova už namalována není. Poslední stavbou označenou pod č. 31 je Kalk offen – vápenice. Ta stála někde mezi Červeným mlýnem a Závistí, pravděpodobně blíž k Tišnovu. Na místě dnešní Závisti snad mohl stát hostinec pro pocestné. Pozdější hospoda s kuželnou, jejíž pozůstatky jsou tu patrné dodneška, by tomu možná odpovídaly. V Tišnovsku, vlastivědě kraje od Pernštejna po Veveří (K. Fic, J. Zacpal, 1999), se uvádí, že dům č. 43 býval zájezdním hostincem. Silnice, která prochází Závistí, rozděluje tuto samotu na část která patří ke katastru Vohančice (bývalý zájezdní hostinec), a část patřící pod katastr Předklášteří (smírčí kámen). Jakoby i dnes symbolicky levá část „záviděla“ té pravé. Nebo naopak...
Když popojedeme dál asi o deset kilometrů směrem na Velkou Bíteš, projedeme Deblínem a mineme odbočky na Maršov a později na Svatoslav, při sjíždění kopce k bývalé cihelně odbočíme vpravo do Pánova. Dnes pár domů tu obývají hlavně chalupáři. Po polní cestě 
směrem k Deblínu nás v lese čeká na rozcestí lesních cest opravdový „macek“ – smírčí kámen ev. č. 1987 o úctyhodných rozměrech 123x56x40cm. V publikaci Kamenné kříže Čech a Moravy – katalogu dodatků z roku 2013 je uveden jako materiál žula. Není to pravda. Je to opět permský pískovec. A řemeslně náležitě opracovaný. V těchto místech se vyskytují jen ruly. Kámen tedy musel být opracován a na toto místo dovezen odněkud od Tišnova. Přestože je kámen opravdu pořádný kus hmoty, v době, kdy jsem pořizoval jeho fotografii, měl namále. Po čerstvém polomu ho vyvrácený strom minul jen o fous.
Vraťme se k historce o prchajícím a zabitém proboštu Weisskoppovi z Tišnova. Toto místo je přece jen blíž ke Svatoslavi než Závist. I když příběh k tomuto kameni je údajně řezník zabitý býkem, pravou příčinu tohoto smírčího kamene se asi nedozvíme. Nicméně v porovnání s ostatními kameny z okolí Tišnova, je to opravdu chlapácký kus pískovce, který opracovat a dopravit sem nebylo rozhodně snadné. Tedy opravdu "jen" pamětní kámen na nějaké neštěstí? A jak si ukážeme u dalších kamenů, historka o zabitém řezníku býkem je tak častá, až člověk nabývá dojmu, že v minulosti se to v těchto zemích řezníky a býky majících na řezníky pifku jen hemžilo. Ne, myslím, že tento kámen měl přece jen vyšší a vznešenější důvod ke svému vztyčení. Podobně jako důležitý či vznešený byl člověk, kvůli kterému zde dodnes stojí. Možná na smíření zabití onoho probošta Weisskoppa z Tišnova. Kdo ví?
A pokud jsme už zde, zajedeme do obce Březí. U silnice směrem na Milešín za odbočkou na obec Ondrušky 
stojí na levé straně příkopu silnice jeden z mála kamenných křížů v okolí. Je to spíše jen torzo kříže a jako torzo byl zaznamenán už A. Franzem. Tentokrát máme co 
dělat se solidní hrubozrnnou žulou, syenitem. Torzo má rozměry 67 x 45 x 30cm, ev.č. 0698. Nalevo od něho stojí staré lípy s barokním křížem.
