Procházka s Procházkou č. 2 - závěrečný report

V údolí Křtinském...

V Býčí skále 31.5.2014Jeskyně, ponor, vývěr, planina, žleb, závrt, škrapové pole, portál, hřebenáč, plazivka, komín, propast, estavela ... se všemi těmito termíny jsme se měli možnost setkat na "vlastní kůži" v sobotu 31.5.2014 při naší druhé tématické „Procházce s Procházkou č. 2“, tentokrát autobusem do Moravského krasu ­– speciálně do jeskyně Býčí skála. Ta je „domovskou“ jeskyní Martina Golce, který nás celou sobotu zasvěceně provázel mluveným slovem, v „největších temnotách jeskynních elektrickou svítilnou na cestu svítil, vedouc nás neochvějně vpřed a po hodině stejně směle zpět na světlo Boží...“

Jak uvádí ve svém rukopisu Dr. V.J. Procházka  – „Býčí skála nemá tato jeskyně pojmenování snad od toho, že tu kdysi nějaký býk ze skály se zřítil a hnáty sobě zlámal...“, ale podle nálezu kultovní sošky bronzového býčka. Býčí skála totiž byla nejen místem přirozeného úkrytu pro neolitické obyvatele, ale i místem rituálním, obětním a pohřebním. Je dodnes opředena mnoha tajemstvími. Vždyť člověk tato místa obýval již před více než 100.000 roky!Býčí skála - dobová rytina

Od počátku 19. století sem ve velkém počtu mířila společenská a intelektuální elita tehdejší C.&K. Rakouské monarchie, toužíc spatřit tato tajemná místa a zažít podobný mystický zážitek. Na stěnách jeskynních prostor tu po nich zůstalo velké množství nápisů a podpisů. Martin Golec se dodnes věnuje pátrání po jednotlivých jménech na stěnách jeskyně na stránkách www.byciskala.cz.

Dozvěděli jsme se o starém zvláštním zvyku podpírání skal (http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=512), o výrobě skla a železa, co to je potaš a jak se dříve získávala.

Býčí skála 31.5.2014Celé Křtinské údolí je magickým místem – latinsky nazývaným Vallis baptismi, kde podle legendy byli křtěni Chrám Panny Marie ve Křtináchprvní pohané po příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. Pomyslnou duchovní korunou je pak chrám Jména Panny Marie ve Křtinách, postavený podle plánů Jana Blažeje Santiniho. Tuto „perlu Moravy“ Santini nakreslil pomocí kružítka tzv. geometrickou spekulací, hojně využívaje posvátnou geometrii s její bohatou symbolikou a významem jednotlivých čísel.

Centrem a skutečným cílem poutníků je však záhadná soška Panny Marie, o které se dodnes neví, odkud se ve Křtinách vzala. Další záhadou je 12 nalezených lebek v místní kostnici, které jsou ozdobeny kresbou vavřínových věnců a písmenem T (řecky TAU) na čele. Již v 17. Století sem proudilo až 50.000 poutníků za rok a také v dnešní době se zde koná mnoho poutí do roka. I v sobotu 31.5.2014 zde pouť byla...

Zpět do Tišnova jsme přijeli před 18.00 hodinou.Martin Golec před Býčí skálou 31.5.2014

Tímto výletem – tedy „Procházkou s Procházkou č. 2“ jsme zakončili rok trvající připomenutí této významné postavy Tišnova. Souborná výstava  o díle a životě Dr. V.J. Procházky v Muzeu města Tišnova trvá až do konce června 2014.

Poznámka na závěr Martina Golce:

V rámci Procházky s Procházku č. 2 byl kladen v celodenním výkladu mj. důraz na seznámení účastníků exkurze do Moravského krasu s elementárními krasovými jevy této specifické krajiny. Jde o termíny vědního oboru speleologie. K. Absolon, největší vědecká osobnost tohoto území 20. století, a také Procházkův sok ve výzkumu, o krasu tvrdíval: "Čím jest písek pro poušť, tím jsou závrtky pro krajinu krasovou". Mínil tím, že krasová krajina je poseta útvary, které ji činí tak odlišnou od svého okolí. Jsou to:

Před Býčí skálou 31.5.2014jeskyně - podzemní dutina vzniklá vlivem vody

ponor - vnikání toku do podzemí

vývěr - odtok toku z podzemí

planina - náhorní rovina, kterou vniká voda do podzemí

žleb - údolí, které vzniká krasovým způsobem

závrt - propad půdy do volné dutiny

škrapové pole - vodou narušený skalní povrch

portál - velký skalní vstup do jeskyně

hřebenáč - solitérní skála

plazivka - horizontální chodba malých rozměrůV jeskyni Býčí skála 31.5.2014

komín - vertikální dutina, která nedosahuje povrchu planiny

propast - vertikální dutina dosahující povrchu planiny

estavela – místo, kde se za určitých okolností voda vsakuje až propadá do podzemí a za jiných okolností naopak vyvěrá z podzemí na povrch

 

 Další fotografie od Mirka Pálky zde:

https://plus.google.com/photos/109690294730244104935/albums/602117255357...

 

 

Komentář