28. říjen 2013 Tišnov - trochu pomačkaný svátek

Slovo demokracie má původ v řeckém démos=lid a kratein=vládnout.

T.G.Masaryk28. říjen je dnem státnosti naší země. Roku 1918 skončila I. světová válka. Hranice, vytyčené versaillským mírem daly šanci vzniknout samostatné Československé republice.

Hlavními architekty vzniku našeho společného státu Čechů a Slováků byli T.G. Masaryk, M.R. Štefánik, E. Beneš. Vznikl stát, který i přes řadu nedokonalostí a národnostních třenic, byl státem demokratickým. Trval pouhých dvacet let, ale i za tak krátkou dobu dosáhl uznání, hospodářského rozmachu a mezinárodního uznání. První roli republikové armády převzali legionáři, kteří pomohli svou vojenskou přítomností uskutečnit vytyčené hranice území dané smlouvami versaillského míru v českém pohraničí a na Slovensku.

Ulice a náměstí zaplnily sochy prvního prezidenta T.G. Masaryka. Tišnov byl výjimkou. Na náměstí 28. října zhotovil štěpánovický sochař Václav Hynek Mach sochu právě československého legionáře. Socha přečkala II. světovou válku skryta před nacisty v úkrytu. Po válce byla znovu vztyčena a již 8.5.1946 se zde konalo velké shromáždění k prvnímu výročí konce II. světové války.

Místo na náměstí 28. října se stalo místem oslav i za komunistického režimu, ale to se slavil jiný, sovětský svátek 7.listopadu. Za E. Benešsocialismu byl svátek 28. října upozaděn a nahradil ho právě tenhle importovaný svátek bolševické revoluce.

M.R. ŠtefánikPo roce 1989 a vzápětí po vzniku samostatné České republiky roku 1993 se tento svátek stal opět naším nejvýznamnějším.

O to více překvapuje, jak byl tento svátek letos pojat v Tišnově.

Tradičním organizátorem těchto akcí byl za I. republiky Sokol ve spolupráci s ostatními spolky a městem. Ale tišnovský Sokol je dnes vše možné, jen ne Sokol v původním slova smyslu. A tak se tradičním organizátorem i pořadatelem tohoto svátku stalo město.

Jenže radnice připravila kromě kladení věnců (věnce) k pomníku i slavnostní akt udělování čestných občanů vybraným osobnostem. V kině se promítal film o Tišnově, sama slavnost probíhala v obřadní síni. V Müllerově domě byl nachystán večerní raut pro pozvané hosty.

A tak záhadou zůstává fakt, proč o tomto programu státního svátku nebyli informováni tišnovští občané. Proč nebyli pozváni? Proč se nemohli účastnit slavnostního programu? Celá akce probíhala v jakémsi nepochopitelném režimu utajení, kdy na veřejnost oficiálně nepronikl ani náznak o této akci. Pokud se udělují čestná občanství a ceny města bez účasti občanů, postrádá tato ceremonie svůj smysl. Účastnit se tohoto aktu mají právo nejen občané, na účast svých sousedů a známých mají právo i odměňované osobnosti a jejich příbuzní. Vždyť jsou odměňováni rodáci, naši spoluobčané z Tišnova, kteří svou prací a svými činy jsou vzorem a příkladem k následování. Proč je tedy neukázat nám všem, proč se nepodělit o tuto výjimečnou událost? Proč radnice pojala tento významný svátek jako svou tajnou privátní akci, je opravdu nepochopitelné.Hojná účast radních a zaměstnanců s režisérem K. Vachkem

Pojem vlastenectví se vyprazdňuje již dlouhou dobu. Pozváním veřejnosti – občanů k účasti na oslavě vzniku samostatné Československé republiky, by dalo tomuto svátku alespoň trochu jeho původní smysl.

Republika totiž neznamená nic jiné, než ono latinské RES PUBLICA.

Tedy VĚC VEŘEJNOU. Udělat z ní soukromou akci, podobnou firemnímu večírku pouze pro pozvané, svědčí o naprostém nepochopení tohoto slova nebo o nedostatku dobrého vkusu.

9. květen 1946Politika pochází od slova polis – město.

Slovo demokracie má původ v řeckém démos=lid a kratein=vládnout.

V Tišnově se vládne ve jménu lidu, ale většinou bez něj.

Dovětek na závěr.

Na fóru města Tišnova již došlo k dotazu a k odpovědi na toto téma:

Dotaz:

Pane starosto, chtěl jsem se jako občan Tišnova zúčastnit udělování čestných občanství a dalších ocenění váženým občanům města. Očekával jsem, že bude na www stránkách zveřejněna pozvánka a program. Bylo záměrem zastupitelstva, komisí a odborů nezvat veřejnost, anebo jste na nás obyčejné voliče-občany v předvolební vřavě zapomněli?

Odpověď:

Dobrý den, informace o tom, že 28.10.2013 proběhne v Tišnově předávání čestných občanství a cen města byla zveřejněna opakovaně v médiích, před samotným předáváním byl formou tiskové zprávy zaslán médiím také podrobný program slavnosti. Dlouho jsme o této problematice diskutovali, protože však potvrdilo účast na slavnostním ceremoniálu mnoho pozvaných hostů především pak z rodin oceněných, neprovedli jsme zcela záměrně výlep plakátů a obecně masivnější kampaň na propagaci akce, s čímž jsme původně počítali. Chtěli jsme tak tímto krokem předejít trapné situaci a možnému zneuctění slavnostního aktu tím, že by obřadní síň neobsáhla všechny příchozí návštěvníky. Věřím, že tyto čistě praktické důvody pochopíte. Z celého programu byl pořízen záznam Tišnovské televize, který bude v rámci Magazínu TTV odvysílán příští týden. Už nyní můžete shlédnout krátkou reportáž v rámci pravidelné zpravodajské relace TTV.
Děkuji Vám za pochopení.
xxxxxxxxx,  starosta

Zbývá se zeptat kdo a co byla ona média? Internetové stránky města Tišnova to nebyly, Tišnovské noviny také ne.

Výmluva na malou kapacitu obřadní síně? Proč se celá slavnost neuskutečnila v nově zrenovovaném kinosále, který pojme skoro 200 lidí? Pan starosta měl obavu o zneuctění celé slavnosti.  Ne, ke zneuctění by nedošlo. Ale s vyloučením tišnovských občanů na společném sdílení se tato slavnost velmi znevážila.

2 Comments

národní hrdost

když jsme se na Tišnovsko přistěhovali, byli jsme jediní a možná stále jsme, v širokém okolí kdo na státní svátky vyvěšuje českou vlajku. Mezinárodní sportovní utkání nevyjímaje. Lidi se na to dívají skepticky, protože jsou ještě stále znechuceni vlajkováním za komunismu. Ale podívejme se na jiné státy Poláky, Američany to jsou aspoň patrioti, vlajky vlají stále všude. Možná se stydíme za státní příslušnost, protože co vedení státu provádí je opravdu ostudné. Jak pak přesvědčit občany že jsou občany státu jehož národ má být ve své několikatisícileté historii na co hrdý a příslušnost k tomuto národu potažmo státu by měla být stále oslavována.

Jak přesvědčit občany...

Je to těžké a velký problém. Ono je to dáno taky tím, jak se stavíme k našim národním hrdinům a osobnostem. Buď z nich uděláme povinnou učební látku ve školách, čímž to už dětem znechutíme, nebo o nich nemluvíme vůbec. Také jsem si myslel, že vzpomenout a ocenit lidi z Tišnovska by měl být dlouhodobější proces a ne jen jedodenní akt "předání a sbohem." Takhle se z živých (byť dnes již nežijících) osobností stávají vypreparované historické figury uložené někde v článcích a knižkách v knihovně. A pokud je národ bez osobností a hrdinů, tak potom jakoby neměl ani svou historii. A potom může docházet k opakovaným historickým chybám. 

S vlajkami, jak uvádíte, to je podobné i ve Skandinávii.