Turistika kdysi ...

Začátky české turistiky

Vojtěch NáprstekPrvním výsledkem českého obrození v oblasti tělesné výchovy bylo založení tělovýchovné organizace SOKOL v roce 1862. Tento čin byl odpovědí na různé německé "turnerské" spolky, které pěstovaly tělesná cvičení s hlavním smyslem branným (v moderní terminologii), to jest přípravou občana na ozbrojený boj. Sokol byl výrazem českého odporu na tyto snahy - i on pěstoval tělocvik s úmyslem posílit tělesnou i duševní odolnost svých členů pro případný střet s nepřítelem, tehdy ideologicky jasně německým. Kromě gymnastiky organizoval Sokol i turistické výlety či setkání na místech ČechůmTuristé značkují trasy drahých (např. na Řípu). Celou tuto šíři činnosti však nemohl sám zajistit, a proto se staral o založení samostatné turistické organizace a někteří jeho význační členové (např. Dr. Kurz) se pak stali jejími zakladateli. K tomu přispěl i další spolek, který bojoval o zachování českého života v severních Čechách - Národní jednota severočeská. Spoluprací těchto dvou organizací se stal pro českou turistiku neobyčejně zásadní čin - založení Klubu českých turistů dne 11. června 1888 v Praze. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace zvolil známého cestovatele, milovníka přírody a demokratického veřejného činitele Vojtu Náprstka.

Turisté v AlpáchPrvní tři léta existence nového klubu byla obzvlášť pozoruhodná. Vojta Náprstek sice plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele KČT, ale jinak se práci v klubu mnoho nevěnoval a předsednické místo již po půl roce opustil, neboť měl řadu dalších zájmů, funkcí a povinností, a tak tíha klubovní práce se brzy přenesla na malou skupinku osob, soustředěnou kolem Dr. Viléma Kurze, profesora a novináře, a architekta Vratislava Pasovského, zámožného podnikatele, který se - po krátkém předsednictví Jaroslava Zdeňka - stal již v roce 1890 třetím předsedou KČT a setrval ve funkci přes 25 let. Prvním činem KČT, následujícím brzy po jeho založení , se stalo na jaře r. 1889 organizování velké výpravy českých turistů na Světovou výstavu do Paříže, která byla jednou z hlavních senzací konce minulého století. Výpravy se zúčastnilo celkem 363 mužů a žen, tedy o třetinu více, než bylo toho času členů klubu a její ohlas v české společnosti byl veliký. Pro vedení KČT se stala cesta velkou inspirací k dalšímu podnikání, zejména též proto, že zajistila první větší příjem do pokladny mladého klubu ve výši 1 000 zlatých tehdejší rakouské měny, což - pro srovnání - přibližně představovalo náklady Babí lom 1910na stavbu slušného domku.

(převzato z KČT)

Lelekovice 1917Klub českých turistů v Tišnově popisuje svou historii takto:

Snahy o založení Klubu českých turistů (KČT) v Tišnově se datují již od minulého století. V listopadu 1896 byly schváleny stanovy, ale KČT založen nebyl. V té době už byla vyznačena turistická cesta z Tišnova přes Lomničku do Lomnice a z Tišnova přes Předklášteří, Štěpánovice, Borač, Prudkou a Veselský chlum do Lomnice. Výsledkem turistických aktivit v Tišnově na přelomu století byla studentská turistická noclehárna na radnici, která fungovala od roku 1900 až do první světové války. Turistické informace o Tišnovsku se objevily v publikaci Urbánek, Popis Tišnovska (F. Šašek, 1909, Nové Město na Moravě). První turistická mapa zahrnující okolí Tišnova byla německá Mapa okolí Brna v měřítku 1 : 75 000 (K. Winiker, 1914, Brno).

(převzato ze stránek KČT Tišnov)

A my dnes víme, že značka cesty, vedoucí do Lomnice a potom dál až do Černovic, Hodonína a dále přes Lesoňovice do Bystřice nad Pernštejnem, trvala 8 ¼ hodiny a měla tuto podobu:Značka Tišnov - Lomnice 1908

Josef František Urbánek, který v roce 1908 vydal Tišnov a Tišnovsko, rukojeť pro školu a dům(tak zní správný titul), turistiku kolem Tišnova popisuje takto:

Výlety po Tišnovsku.

Na Tišnovsku od časného jara do pozdního podzimu hemží se výletníky a turisty. V této době potulek kdo jen trochu může spěchá k nám, neboť příroda učinila z našeho kraje soupeře moravskému Švýcarsku a vítězně závodí s uchvacující zřetelnou krásou romantické krajiny znojemsko - bítovské.

Vranov u Brna 1905Nejraději putujeme pěšky, abychom se povznesli náladou našich lesů s mlčícími pološery, do nichž jásavě pronikají paprsky slunce a jež oddychují omamujícími vůněmi. Nejhojněji navštěvují výletníci krásná údolí bítýšské, a ještě více svratecké mezi Tišnovem a Pernštýnem, jež do nedávná dřímalo svůj dětský sen, ze kterého je probudil ruch způsobený drahou Tišnov – Žďár – Německý Brod.

Na potulkách svých hledíme všeho využitkovat a hodně mnoho cestou vidět. Věc má ovšem svou Zinsendorf - Česká u Brna, nádražítemnou stránku: přijdeme domů unaveni; ale také lepší: přineseme si jakési bezprostřední měřítko k posuzování a ocenění domovské obce a jejího okolí. Kdo nezvykl ještě namáhavým pochodům, počíná menšími partiemi, a časem podaří se výlety delší a obtížnější.

A tak dáme  se oklikami na pouť a učiníme tu a tam zastávky, buď abychom se poučili neb osvěžili.

Turistické značky kolem roku 1908 na TišnovskuNa turistických trasách to bylo barevně i tvarově velmi pestré. V Brně působily hned tři turistické spolky. Česká Turistická Jednota, Spolek německých turistů a Brněnská sekce Rakouského turistického klubu. Každý z těchto spolků měl svoje vlastní značení. Zmíněná trasa Tišnov – Lomnice pak  byla vyznačena rakouskými turisty z Brna.

Oblíbenými výchozími body byl Zinsendorf – Česká, ale byl to i Drásov, Tišnov, Borač.

Tuto trasu vytyčili čeští turisté z České:

Značky bíle-červené. Z nádraží  vyjdeme silnicí do Lelekovic, na návsí zanechavše značek, dáme se silnicí na východ přes  ∆ 319, svezeme do údolí rozevřeného k severu a ubíráme se  dále vzhůru  podle   značek   červeno-žlutých  na Vranov (Rest. Kupka , Skřivánek ... 1 ½ hod. )

Dnešní značení v ČR je značně jednodušší, černá barva se nepoužívá vůbec. Turistické značky - dnešní podoba

2 Comments

černá značka

závěr článku, černá barva se nepoužívá vůbec mi připomněl, že na Tišnovsku černá značka je. Vede od Hospody u Aničky přes Sýkořské lesy, Chlébské, Horní Čepí do Štěpánova. Je celkem už neudržovaná, ale značení je stále patrné včetně rozcestníků - vše se tváří jako pravé turistické značení. Na směrovkách (vypadají stejně jako KČT) je popisek "cesta Vlasty Koplíka" (nebo tak nějak). Nepodařilo nikdy zjistit, kteří kujóni mají tuto značku na svědomí (prý chataři). Každopádně třeba v Chlébském je malovaná souběžně se značením KČT - takže si jí museli značkaři určitě všimnout.