Příběhy ze starého hřbitova - I.

Smrt je nejméně očekávaná událost

Společnýý hrob rodiny BloudkovyPři procházení starým tišnovským hřbitovem Na Hrádku je možné tu a tam zahlédnout staré náhrobky se zašlými jmény, kterých jste si dosud nikdy nevšimli. Alespoň mě se to děje.

Jeden takový náhrobek stojí v levé části hřbitova ve směru od horní brány. Je na něm nápis:

Zde v Pánu odpočívají oběti povodně, která stihla obec Lomničku dne 12. července 1922.

Co se tenkrát stalo?

Současné zprávy ze světa jsou zase plné povodní, rozvodněných řek, z jindy líných říček se stávají dravé řeky, mořské vlny útočí na přístavní mola a voda zaplavuje ulice měst.

I my máme v živé paměti ničivé záplavy na Moravě v roce 1997 nebo v Čechách v roce 2002. Jednalo se o povodně na rozsáhlém území, kterým předcházel intenzivní, několikadenní déšť.

Druhým typem povodní jsou povodně místní, regionální. Ty zasáhnou malou oblast naprosto neočekávaně – uprostřed klidného léta přijde prudký, jen pár hodin trvající přívalový déšť. Koryta skoro vyschlých potoků se naplní rychle vodou a ta se dostane přes břehy do okolí. Po několika hodinách zůstává po dešťovém přívalu ničivá spoušť.

Černá labuť, neočekávaná a nepravděpodobná událost, jak tyto nepředvídatelné případy popisuje ve stejnojmenné knize Nassim Nicolas Taleb.

Nenápadným potokem, který již v minulosti několikrát ukázal své „ničivé vodní zuby“ je Besének. Tato romantická říčka, opředená pověstmi o zlatě v něm ukrytém, dokázala  být v minulosti několikrát zničujícím živlem. Na starých mapách se původně Besénkem nazývala malá říčka, přitékající do Lomničky od Jamného. Potok, který se dnes jmenuje Besének, se dříve nazýval Odra.Stržený most v Šerkovicích po povodni 12.7.1922

Ve své disertační práci Analýza povodní v povodí Svratky nad Brněnskou přehradou popisuje J. Sklenář.

„O povodni z přívalových dešťů na Besénku (levostranný přítok Svratky) ze dne 12. července 1922 se dochovaly informace od Naswettera (1923): „Bouře na Tišnovsku a Boskovicku počala ve 2 hodiny odpoledne, spojena byla s průtrží mračen a krupobitím“. …

„Během 2 hodin Lomnička, dědina o 62 číslech, Šerkovice až na 2 domy, celý níže položený Tišnov byly pod vodou. Velká voda vytrhávala stromy, ničila lesy, zahrady i pole, odnášela hospodářské stroje, nábytek, odplavila krávy, kozy, drůbež i lidi. Liják začal ve 2 hodiny, voda v Lomničce vystoupila do výše 10 m, v Tišnově do výše 7 m, ale již v 6 hodin voda klesla o 4 m“. Povodeň s výskytem ve stejný den zaznamenali např. Kozák et al. (2007), podle kterého při povodni zahynulo pět lidí, byly zničeny silnice a odneseno osm mostů.“(http://is.muni.cz/th/272264/prif_d/Sklenar_disertace.pdf)

Kronika obce Rašov z té doby uvádí:

Průtrž mračen spojená s krupobitím.

Dne 12. července 1922 odpoledne snesla se nad okolím Rašova strašná bouře s průtrží mračen a krupobitím. Velká povodeň, jaké z nejstarších lidí nikdo nepamatuje, a velké krupobití dokončily zhoubné dílo na polích i zahradách. Co ještě nezničilo sucho, zničila strašná povodeň s krupobitím. Všecky mosty v okolí Rašova byly strženy a silnice zničeny. Na polích naneseno plno písku a kamení a naděláno místem hlubokých a dlouhých roklí. Ani za 2 roky se pole a louky nespraví. Způsobená škoda odhaduje se na 11/2 milionu Kč jen v samé obci Rašově. Dle farní kroniky byla zde taková povodeň před 300 lety. Rolníci utrpěli na polích tak velkou škodu, že to bude dlouho trvati, než na nich bude zase trochu slušná úroda. Podobně řádila povodeň i v celém okolí až po Tišnov.

Česká armáda nasazená na odklízení trosek v LomničceCelá událost vzbudila v tehdejší široké veřejnosti velkou pozornost.

Katastrofální povodeň na Tišnovsku. 7 mrtvých. Milionové škody.

Odpoledne ke 14 hodině přivalila se strašlivá bouře, spojená s průtrží mračen a krupobitím. Padaly ledy velikosti holubího vejce, blesk stíhal blesk, hrom burácel téměř po 3 hodiny, bouře stíhala bouři a nám, kteří jsme prodělali světovou válku, připadalo to jako velká ofensíva na Soči nebo Brusilova u Lucku. Následky bouře na majetku jsou strašlivé a žel přišlo i dosud zjištěných 7 lidských životů nazmar. Nejvíce, pokud je zatím zjištěno, utrpělo obyvatelstvo obce Lomničky, vzdálené půl hodiny od Tišnova. V této obci stékají se jinak bezvýznamné potůčky Besének a Odra. Oba následkem průtrže mraků rozvodnily se v okamžiku takovým způsobem, že obyvatelé nebylo s to ani to nejnutnější zachrániti, neboť voda vnikla hluboko do stavení. Dva domky, a sice domkaře Jos. Bloudka a Hocha zmizely úplně. Rodina Hochova zachránila životy tím, že vylezla na vysoký strom, kdežto rodina Josefa Bloudka zmizela v rozvodněné Odře, až na provdanou dceru Bártovu, kterou zachránil syn mlynáře, Sáblík. 56 letý domkař Josef Bloudek nalezen byl ve vesnici utopený, jeho dcera, 26 letá Aloise byla vláčena  proudem až do Tišnova, kde u Červeného mlýna vylovena její mrtvola, 16 letý syn Josef dosud nalezen nebyl. Mrtvola vnučky, dvouměsíční Květuše Bártové, nalezena byla též ve vesnici. Nebožáci vylezli na půdu, Bloudek volal o pomoc, leč nikdo nemohl rodině pomoci. Po domku Bloudkových, který nalézal se u potoka Odry, nezůstalo ani památky...

(Rovnost 13.7.1922)Oběti povodní z rodiny Bloudkových

Voda jak v Šerkovicích tak i v Lomničce strhla mosty a vnikala okny, dveřmi, každou skulinkou do příbytků lidí, takže v krátké chvíli vše v pokojích nacházející se plavalo a obyvatelé domů před dravým živlem hledali na půdách záchranu. Z chlévů ozývalo se zděšené bučení dobytka, jehož spousta ve vodě utonulo. Mocný proud hnal se dále, u Předklášteří opřel se o trať dráhy Tišnov – Žďár a strhl ji v délce 300-400m, nakupiv na místa tato spousty dřeva. Pak se vlil do Svratky, která v několika minutách zvednuvši se zalila celou spodní část města a pole až ku Březině a proměnila celý kraj v jedno nepřehledné jezero. V kalné vodě jako lavina se valící viděti bylo několik utonulých lidí, koně s povozem, prasata, krávy, nábytek, šatstvo, peřiny, trámy, desky, mohutné stromy – vše unášel dravý proud s sebou. Úroda na polích a zahradách u těchto potoků a Svratky ležící jest úplně zničena a veškerá práce lidská obrácena vniveč. Pole bahnem zanesena vypadají jakoby podupána. Na potoku Lubě nebylo lépe. V Malhostovicích a Drásově zaplavila voda spodní části obcí a rovněž s sebou brala, nač přišla.

(Lidové noviny 13.7.1922)

Stržená železniční trať mezi Květnicí a DřínovouBouře, která se přehnala včera mezi 14. a 17 hodinou s průtrží mračen a krupobitím přes Tišnovsko, řádila zle v celém kraji, ale úsek do Rašova, Bedřichova, Lomnice k Šerkovicím a Lomničce byl postižen nejkrutěji. Silnicí lze se dostat z Tišnova jen do Lomnice. Dál k Rašovu a Bedřichovu stženy jsou 4 betonové mosty, ze silnice zbyly místy jen ubohé trosky. Z lesa Smržáka i v Oboře u Lomnice vyrvala záplava vod, které se řítily z kopců a strání do údolí, celé obrovské smrky i kaštany, které v údolí jako mrtvoly, tarasíce cestu. Na louce u Žlebu smetena je přívalem vod celá restaurace hostinského Marše, jež se sem nedávno přistěhoval z Králova Pole. Trčí z ní jen jediná stěna, která se každou chvíli může zřítiti. Rodina Maršova prchla jen s nasazením života. Zařízení bytu, nábytek, nářadí i náčiní odnesla voda. Klavír Maršův uvízl v zahradě u Šerkovic, kde se opřel o strom a trčí bědně převrácen do vzduchu.

(Lidové noviny, 13.7.1922)

Na lidech vyžádala si velká voda v Šerkovicích jednu oběť. Je to jedenašedesátiletý domkař Ambrož, který chtěl odvésti z chalupy krávu a byl vodou stržen a utopil se.

(Lidové noviny 13.7.1922)

Celá katastrofa poutala nejen soustředěnou pozornost novinářů a okolních obyvatel, ale zvedla i velkou vlnu solidarity. V brněnské redakci Lidových novin byla zorganizována dobročinná sbírka na pomoc lidem postižených povodní. Již 22.7.1922 bylona kontě 22.183 Kč.

Na odstranění škod bylo do postižených vsí, především do Lomničky, nasazeno vedle hasičských sborů i vojsko.Stržená železniční trať mezi Květnicí a Dřínovou

Po dobu stržené tratě Tišnov – Žďár museli cestující od Žďáru v místech lomu na Dřínové vystoupit, jít pěšky asi 500m kolem stržených kolejí, kde je již čekal vlak, kterým pokračovali na Brno. Nutno podotknout, že již za 14 dní byla železniční trať obnovena.

Besének (v roce 1922 Odra) ukázal svou ničivou tvář ještě jednou v roce 1986. Nejvíce postižená byla opět obec Lomnička. I tentokrát si velká voda vyžádal lidskou oběť. 19.6. zahynul dobrovolný hasič, jeskyňář, tišnovák Zdeněk Dobišar.

Povoděň na Besénku v r. 1986Narazíte-li na hrob rodiny Bloudkových z Lomničky na našem krásném starém hřbitově, postůjte chvíli. I do našich klidných životů se může v budoucnu vřítit nečekaná událost, katastrofa. Stejně rychlá jako přívalová voda Besénku v letech 1922 a 1986. Nečekáme ji, protože je nepravděpodobná. Stejně jako nepravděpodobné, že se v hejnu bílých labutí narodí jedna černá.

Přesto se k tomu dochází.

 

 

Dobové fotografie (3) laskavě poskytl Pavel Smékal nebo jsou převzaty ze stránek obce Lomnička.

Komentář

Obrázek uživatele Pavel Buchta

Povodeň Lomnička Rašov

Velmi dobře posbírané dobové zprávy z okolí postižených obcí i kronik, přehrada pod Rašovem je ukázkou stavebního díla, které se připomíná v přehradářské odborné literatuře. Zmiňovaných 10m vody v Lomničce bude asi pravda, povodeň v r 1986 hovoří o 4 m vlně. Toto sevřené údolí s velkým povodím až od Bedřichova je velmi zranitelné.... Pb