Tišnovská šibenice v Tišnovské desítce

radimtichy
29.03.2014

Objev základů šibenice v Tišnově

Z natáčení o tišnovské šibeniciO tom, kde stála v Tišnově šibenice, jsme se dlouho s přáteli přeli, protože každý měl na Klucanině své favorizované místo.  Vršků na klucaninských hřbetech, kde mohla šibenice stát, je hned několik. Nepomohla nám v tom ani známá Vokounova veduta z počátku 18. století, kde je šibenice zřetelně zakreslena.  
Autor ale celý výjev pohledu na Tišnov v perspektivě hodně "zmáčknul", aby se mu na papír vešel, takže proporce vůbec neodpovídaly skutečnosti. Podobně jsme dopadli i při zkoumání map prvního vojenského mapování, kde je šibenice také hezky zřetelná, ovšem tyto mapy z konce osmnáctého století byly kresleny od ruky, takže nesedí s mapami současnými. Další mapy už šibenici neobsahují. 
Dokonce jsme pátrali v terénu a s detektorem kovu hledali nějaké shluky starých hřebíků. Taky bez většího úspěchu. Pouze na vršku nad pilou se podařilo v křoví najít  asi metrový kamenný základ nějaké stavby. To jsme tehdy bez bližšího zkoumání vyhodnotili jako základ pro šibenici a diskusi jsme uzavřeli s tím, že tišnovská šibenice stála nad pilou. Osobně jsem si ji představoval, jak asi většina lidí: obrácené písmeno L zapíchnuté někam do této kamenné zídky.
Na tohle pátrání bych si už ani nevzpomněl, kdyby se mi před půl rokem neozval v telefonu hlas člověka, který se představil jako profesor Unger a prý že jestli vím, kde je v Tišnově šibenice. Nebyla to nějaká legrácka od mých kamarádů, jak jsem si na začátku toho telefonátu myslel, ale opravdu profesor Josef Unger z antropologického ústavu Masarykovy Univerzity, který s kolegy připravoval terénní průzkum místa, kde měla stát tišnovská šibenice a na mě dostal telefon od ředitele Podhoráckého muzea, se kterým jsem tehdy před léty to naše bádání konzultoval. Po těch letech to bylo milé překvapení. 
Teď už tedy zbývalo jen počkat na příhodné počasí a vyrazit do terénu. Hned první den se ukázalo, že jak tým profesora Ungera tak i naše amatérské bádání místo se šibenicí správně lokalizovalo. Byl to vrch nad bývalou Brabcovou pilou na Trnci nad vodojemem. To však byla asi jediná věc,  o které jsem měl shodnou představu. S každým kopnutím motyčky a pípnutím detektoru dostávala moje romantická představa o dřevěné šibenici složené z pár trámků na frak. Proč? To uvidíte v následující reportáži přímo z „místa činu.“

Foto týdne

Aktuální články

Jak bez práce nakonec přece jen byly koláče
Miloš SyselHistorie| Historie
21.08.2023
Znovuobjevená dekorativní hornina na Tišnovsku
Miloš SyselHistorie| Historie| Příroda
19.08.2023
Který potok je Besénkem? A mohl bych ho vidět...?
Miloš SyselHistorie
21.03.2023