Portály doubravnického kostela a kamenické značky

O čem nám vypráví portály doubravnického kostela a značky jejich tvůrců.

Krejčí Zdenek

Původním cílem této práce bylo zjistit výrobní příbuznost mezi portály doubravnického kostela a ostěními oken zákristie. Porovnávám kamenické značky na portálech „S“ – hlavní portál (obr. 1), „E-p“ – dnes jižní portál (obr.2a), „R-p“ – dnes interiérový portál vedoucí do zákristie (obr. 3) a ostění oken zákristie „Q“ (obr. 4) – východní, „R“ (obr. 5) – severní a „U“ (obr. 6) – západní. U všech jednotlivých položek je zobrazen výskyt dané značky na konkrétním místě. Tabulka 1a, 1b nám zachycuje, kde se jednotlivé značky vyskytují na sledovaných položkách. Domnívám se, že podávat k této tabulce a výskytu nějaký komentář je zbytečné. Dále předkládám tabulku č. 2, kde jsem z 21 druhů zaznamenaných kamenických značek na sledovaných položkách vybral 5 druhů a rozšířil jsem ji o místa výskytu v rámci celého objektu (kostela Nalezení sv. Kříže v Doubravníku) a dalších staveb na území České republiky.  Vysvětlivky k jednotlivým ještě neuvedeným zkratkám jsou v závěru tohoto textu a umístění naleznete na půdorysném obrázku č. 7.

obr.1	obr.2a	obr.3	obr.4	obr.5

Držel jsem se všeobecné představy, že všechny uvedené dveřní portály byly vyrobeny v první stavební etapě, to je do roku 1540. Vše tomu nasvědčovalo. Ale textová část hlavního portálu „S“ hovoří o roku 1557. Je ale pravděpodobné, že textová část byla „přitesána“ dodatečně do osazeného portálu, než že byl při osazení již hotov. Společně s nápisem byla dodatečně vyhotovena ozdobná erbová voluta a baldachýn, který se nachází nad původním umístěním portálu. Dotvrzuje to několik skutečností: na erbovní nástavbě ani na baldachýnu se nevyskytuje žádná kamenická značka, baldachýn je viditelně zasazen do mělce vyříznutých sedel opěrných pilířů a v interiérovém místě baldachýnu je římsa okna, které bylo z důvodu osazení baldachýnu zkráceno (Obr. 2b). To dokazuje, že původní výška portálu byla menší a nebylo původně počítáno s jeho takovou representativností. Určitým způsobem bychom mohli i zpochybnit zhotovení nápisové části portálu v první etapě, poněvadž kamenická značka 313/121 nacházející se z pohledu na pravém sloupku, je jediné místo jejího výskytu na doubravnickém kostele, a dokonce ani v mém katalogu, zachycujících více jak třicet staveb na území Čech a Moravy se nevyskytuje. I její tvarové ztvárnění bychom mohli spíše přiřadit do plně rozvinutého renesančního období.

tabulka 1a	tabulka 1b	tabulka 2	obr. 7	obr. 2b

Na semináři o Kamenických a domovních značkách, který se konal v únoru v roce 1989 v Olomouci,^[1]jsem vyslovil předpoklad, že se stavbou zákristie mohl být započato až po roce 1540, a to na základě výskytu následujících kamenických značek. Značka č.85/44 se vyskytuje v pardubickém zámku na portále dveří mazhauzu prvního patra, vedoucího do tzv. Pernštejnské chodby (nudle) a to dvakrát. Na doubravnickém kostele její výskyt není častý, nachází se na pilíři VIII. ve výšce asi 330 cm a na oknech zákristie Q – 2x a R – 1x. Fluktuace této kamenické značky mezi zhotovením pilíře (tj. po roce 1540) a okny zákristie, způsobena činností tohoto kameníka na hradě Pernštejně, kde jeho značku nacházíme na okenním ostění druhé místnosti dříve nazývanými archív společně se značkou 86/9 (Pernštejn)(Obr.č.8a,8b). Tuto značku (86/9) eviduji jako samostatný druh i přes velkou podobnost s kamenickou značkou 82/29 (Doubravník), která má na doubravnickém kostele velmi častý výskyt (tab. č. 2) a to na částech stavby, které se dají přiřadit od druhé etapy dále.  Značku 82/29, kterou nalézáme na okně zákristie „R“, nalézáme v kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích 82/26 a to  3x na obloucích (arkádách) kruchty. Kruchta v kostele sv. Bartoloměje byla vybudována v roce 1539 po požáru města v roce 1538. Dokladuje to nápisová deska ve středním chóru kostela (obr.8c). Tuto značku (82/39) nalezneme i na mostku pardubického zámku, jehož vznik je kladen do roku 1543. Zde se nachází na náprsence centrální reliéfní postavy (obr.č.8f,8g). Typově podobnou značku nacházím v kostele sv. Bartoloměje na podpěrné konzole ochozu kruchty (S/2a) (obr. 8d,8e), kde se blíží ke ztvárnění na hradě Pernštejně (obr. 8b).

obr. 8a	obr. 8b	obr. 8c	obr. 8d

Na oknech zákristie se vyskytují i další kamenické značky, které se vyskytují na všech hlavních portálech kostela (tab.1a, 1b). Jak jsem uvedl výše, vybral jsem pět druhů kamenických značek nejčastěji se vyskytujících na sledovaných prvcích a vyhotovil jsem tab. č. 2.  

Kruchta v kostele sv. Bartoloměje byla vybudována v roce 1539 po požáru města v roce 1538. Dokladuje to nápisová deska ve středním chóru kostela (Obr.8c).

Na oknech zákristie se vyskytují i další kamenické značky, které se vyskytují na všech hlavních portálech kostela (tab.1a, 1b). Jak jsem uvedl výše, vybral jsem pět druhů kamenických značek nejčastěji se vyskytujících na sledovaných prvcích a vyhotovil jsem tabulku č. 2.   

obr. 8e	obr. 8f	obr. 8g

Začal bych portálem u zákristie „R-p“.  Zde se nachází problematická kamenická značka č. 84/13. Tuto značku nalezneme pouze na soklu „r“- 1x, což je sokl zákristie a šnekovém schodišti vedoucího do zvonice, kde se nachází 2x  u nejnižších schodišťových stupňů. Na základě předpokladu že zákristie byla zbudována před rokem 1560 a hudební kruchta dokončena 1561, byly schodišťové stupně dvojitého polygonálního schodiště osazeny do věže v témže období. Byl vysloven i předpoklad, že schodišťový tubus byl v první etapě pouze dřevěný a nahrazen byl až v barokní přestavbě kostela, střízlivější odhady jeho výstavbu kladou do druhé etapy výstavby, tj. po roce 1540.  Pokud věž byla součástí první etapy výstavby, tak i tubus musel být její součástí jak tomu nasvědčují stavební prvky soklu a římsy (obr.č.9b, 9c, 9d). Schodišťové stupně byly osazeny dodatečně (viz. kamenická značka 161/39 – portál „V“)  při stavbě kruchty. To by nám posouvalo vznik portálu až do let 1557-1561. Na portále „R-p“ se nachází i značka č. 73/11, tzv. mistrovská, která se nachází v erbovním štítku na kazatelně datované rokem 1541. Tuto značku dále nalezneme na hlavním portále „S“ a to 3x, na současném jižním portále „E-p“, na soklech, severním oknu zákristie „R“, ale i na římse střechy věže schodiště k umíráčku a obloucích hudební kruchty. Jak bylo již napsáno, výstavba hudební kruchty měla proběhnout v roce 1561. To znamená, že tento kameník pracoval na kostele po celou dobu jeho výstavby.  Nositel této kamenické značky by mohl být jedním ze dvou známých kameníků, kteří se v Doubravníku dlouhodobě usadili: „v roce 1542 kupuje jeden z účastníků stavby, kamenický mistr Petr, v Doubravníku dům“, který splácel ještě roku 1560, kdy umírá a dluh přejímá jeho vdova. Ve stejném roce 1542 kupuje v obci grunt také Jan „kameník“.^[2] Z důvodu Petrova úmrtí a dokončení kruchty v roce 1561 by se tedy mohlo jednat spíše o Jana. Jan kameník koupil grunt od Havla Tkadlce za 28 kop grošů. Usedlost splácel do roku 1546, ale lokalizovat ji J. Sadílek pro nedostatek dalších dokladů nedokázal.^[3] Ale kandidátů je více. Nositel kamenické značky č. 63/36 zde pracoval též po celou dobu výstavby. Jeho značka se vyskytuje na všech sledovaných kamenických prvcích. Její výskyt na soklech, pilířích, římse a oblouku kruchty si můžete dohledat dle půdorysného obrázku č. 7. Tvarově je mistrovská značka 73/11 podobná značce Hanse Zierolta, jehož přítomnost v Doubravníku není dostatečně prokázána, ale co když jde o našeho kameníka Jana (Hanse).

obr. 9a	obr. 9b	obr. 9c	obr. 9d

Nyní se budu věnovat značce na exteriérovém portále „V“ schodišťového tubusu 161/39 (obr. 9a). Tento portál je tvarově příbuzný s portály E-p a R-p, pouze nenese ozdobný baldachýn. Je patrné, že tento portál zhotovoval výlučně jeden kameník, poněvadž téměř každý článek tohoto portálu nese jeho značku, a jiná se zde nevyskytuje. Značka 173/94, která je umístěna na překladu společně se značkou sledovaného kameníka musí být nositelem jiného sdělení, které si neodvažuji odhadovat. Jelikož se mi značka 161/39 nevešla do tabulky 2, pro bádavé vypíšu její výskyt na stavbě jako přílohu.^[4]  H. Kadeřávková klade výskyt této značky i na žebro oblouku kruchty XI. Její přesné umístění nemám ověřené. Její výskyt na soklech kostela včetně přilehlého soklu věže a římse „1.patra“ věže (S/II.), podporuje předpoklad, že schodišťový tubus byl v základní projekci stavby kostela, a že byl vystavěn v první etapě do roku 1540.

Na základě vyobrazení výskytu kamenických značek na jednotlivých prvcích je jasné, že někteří kameníci z první etapy výstavby kostela odešli na jiné stavby jako nadbyteční, ale nejeden kameník zůstal nebo se vrátil při zahájení další výstavby. Na kamenických článcích mám zaznamenáno 129 druhů značek. Některé mohou být vlivem eroze přečteny nesprávně, ale pod 120 druhů se nedostaneme. To znamená, že přesuny jednotlivých kameníků dle potřeby výstavby bylo velké, ale předpokládám, že se nejedná o změnu kamenické huti, jak je běžně uváděno. Všichni kameníci v tomto období museli být někde registrováni v rámci přidělování kamenické značky, jelikož při nepřílišné složitosti čar, z kterých jsou značky sestaveny, máme pro mne ve vymezenějším období Vladislavské gotiky stovky druhů značek. Jenom já jich mám zaznamenáno kolem šesti set a to převážně ze staveb na území Čech a Moravy.

Že v pozdější době došlo k přemístění severního portálu na jih a jižní byl osazen do tělesa věže, je známé. Že všechny čtyři sledované portály byly vyrobeny v první etapě, je málo pravděpodobné. Do první etapy se dá jednoznačně zařadit schodišťový portál „V“ na věž. Ostatní portály byly vyrobeny až po roce 1540. Již na první pohled je patrné, že portál E-p a R-p jsou stylově naprosto shodné. Původní umístění těchto portálů bylo na západní straně lodi a oba byly svojí profilací otočeny ven, čili směrem do předpokládaného areálu kláštera. Pro dveřní portál v zákristii to dosvědčuje nadedveřní baldachýn, který se zachoval v zákristii v místě původního vstupu. Z důvodu přítomnosti tohoto baldachýnu portálu R-p chybí nadpražní římsa, kterou má portál E-p. To dokladuje, že jeho orientace byla též na venkovní stranu.  Posunutí portálu  R-p východním směrem dokladuje i půdorysný plán návrhu pro výstavbu hrobky Mitrovských z roku 1857 od architekta Franze Schlepse (obr. 10).Při přemístění dveří bylo prodlouženo i kněžiště a vyhotoveno nové balustrádové zábradlí oddělující kněžiště. Zábradlí zachycené na plánu hrobky Mittrowských mohlo být kovové, poněvadž na zmiňovaném plánu je umístěné do linie pilířů, ale ty nenesou žádnou stopu, že by k nim mělo zábradlí přiléhat. Původní projekt dle mého názoru neodděloval kostelní loď od kněžiště, což dokládá umístění kazatelny uprostřed lodi při pilíři III.  Pokud bylo zábradlí zbudované již v rámci pernštejnské výstavby, tak to muselo být v době, kdy se již nepředpokládalo dobudování kláštera, a byla vystavěna současná zákristie. Pro předpoklad, že původní projekt neodděloval kněžiště od lodi zábradlím, nám může posloužit za příklad kostel sv. Jakuba v Brně.  Základní architektonický princip obou staveb je shodný. Dvojité šnekové schodiště na kůr a věž, kazatelna na třetím pilíři a prostorový ciboriový oltář, stojící na vyvýšeném prostorovém soklu. Stejně tak musel být plánován oltář i v doubravnickém kostele, poněvadž východní okno jej mělo prosvětlovat.

Stavba dnešní zákristie byla zbudována jako kaple. V mobiliář doubravnického kostela, který měl být sepsán v roce 1679 při vzniku děkanské matriky, se hovoří o kapli při kostele. Jsem přesvědčen, že jde o tuto stavbu.^[5] Teprve v době přestavby kaple na zákristii byla jako náhradou zbudována „nová“ kaple, kaple Božího hrobu. V rámci této přestavby bylo u zákristie zazděno okno směřující k nové kapli, dnes hrobce Mittrowských, byly vylomeny dveře pod východním oknem a sedlová střecha přeměněna na pultovou (obr.11a, 11b, 11c). V kterém období to bylo, je složité zjistit. Jediným záchytným bodem je katastrální mapa z roku 1826, která novou kapli zachycuje (Obr. 12).^[6]  Na plánu hrobky Mittrowských z roku 1857, na které jsou stavební změny zákristie patrné (obr. 10), kaple Božího hrobu již zachycena není.^[7]  Mohlo tomu být po roce 1768, což je rok, kdy se předpokládá přestavba původní donátorské budovy, jak ji nazval pan Sadílek, na faru. K tomuto označení došel na základě mého pátrání po domu Jana z Pernštejna,^[8] které bylo vyvolané nálezem informace, že v roce 1583 plánoval přenocovat císař a král Český Rudolf II. Habsburský v pernštejnském domě v Doubravníku.

obr. 11a	obr. 11b	obr. 11c	obr. 12

Cituji: 4./14.října 1583 píše ve Svitavách Pavlovský Janovi z Pernštejna (1561-1597) list a posílá s ním Péreze, aby se vyptal po zdraví jeho i matčině a ohledně přenesení těla Vratislava z Pernštejna z Doubravníka do Prahy. /: „Z téhož přátelského skrz psaní navštívení V.M^ti děkujeme, jakž sme tím spuosobem patra Hurtada prve, nežli nám též psaní dodáno jest, aby zdraví paní mateře a V.M^ti navštívil, tudíž i s strany těla mrtvého přenešení nebožtíka pana otce V.M^ti dobré paměti dále rozmluvil, vypravili. A na jiném nejsme, pokudž by toliko J. M. C. do středy neb štvrtku příštího skrze Svitavy jeti neráčil, než odsud  v neděli bohdá do Doubravníka jeti. I nevědouce až dosavad čím se jistotně spraviti, za tou příčinou sme dnešního dne do Brna, abychom se jisté věci dověděti mohli, vypravili; jak nám z Brna zítra k večeru neb v neděli ráno (načiž očekáváme) oznámení přijde, že by tak skoro J M. C. tudy jeti neráčil, tehda, bude-li vůle boží, jakž dotčeno, v neděli na noc v Doubravníku u V. M.^ti budeme. Jestliž by pak dříve J. M. C. příjezdem svým zde bejti ráčil, znáti ráčíte, že by se nám dobře trefiti nemohlo, abychom na J. M. C. tu očekávajíce, kdyby tady jeti ráčil, odjeli a J. M. jakožto  pána svého přivítati podlí náležitosti neměli. Za kterůž příčinú věříme, že byšte nás u sebe i paní mateř V. M^ti omluvna jmítá ráčili. S tím etc. Datum na Svitavách v pátek den sv. Františka léta etc. 83.“^[9]

Zbudováním fary byl vstup do kostela příliš vzdálen, a tudíž přijatelnější bylo přebudovat kapli na zákristii. Jaroslav Sadílek přiřazuje přestavbu zákristie k roku 1732, kdy dle jeho předpokladu měl být prolomen vstup v podvěží a mělo dojít i k dostavbě věže oproti doposud tradovanému roku 1792.^[10] Důvod přestavby zákristie uvádí stejný, jednoduší vstup do kostela. První roky po zániku děkanství v Doubravníku v roce 1707 byla jistě využívaná jako fara budova děkanství. Následně její úlohu měla dle Sadílka převzít budova dnešního obecního úřadu, budova čp. 33, která měla být přestavena v roce 1728 a je zde doložena škola. Pokud nechci vyvolávat zbytečnou polemiku, tak se dostáváme k závěru, že k přestavbě kaple na zákristii došlo mezi lety 1732 až 1768. Tuto část výkladu ještě doplňuji fotografiemi kamenických článků nacházejícím se v lapidáriu u kostela (obr. č.13a, 13b, 13c). Na základě jejich tvaru lze jednoznačně určit, že tyto kamenické články byly původně součástí okna zákristie „Q“ než byly odstraněny při osazování dveří. Na obou článcích se vyskytují kamenické značky a to 15/30 a 438/130 (obr. 4).

obr. 13a	obr. 13b	obr. 13c	obr. 14

K přisouzení současné zákristii, že byla původně kaplí, polemizuje logická otázka, na kterou jednoznačně nedokáži odpovědět – „kde tedy do té doby byla zákristie?“.  Lze si ale povšimnout, že u některých starších kostelíků, jako kupř. Vítochovský, byla zákristie též přistavěna. Důvodem, proč trvám na tom, že přístavba byla původně kaplí, je již zmiňovaný plán Mittrowských na výstavbu hrobky, kde je zábradlí oddělující kněžiště od lodi před vstupem do této přístavby. V případě že by sloužila jako zákristie, je dost nelogické, aby ji zábradlí oddělovalo od kněžiště.

Jaký význam měly mít severní vchody do kostela při započetí stavby? To nám snad poodhalily sondy a výkopy při plánovaném odizolování stavby a odvodu dešťové vody ze střech kostela v letech 2011 a 2012. V sondě S27 byly objeveny základy sloupů s mramorovými patkami (obr. 14)^[11]. Nechci zde polemizovat o správnosti nákresů pana Staňka, kde nastiňuje, jak mohly jednotlivé nálezy na sebe navazovat a jak mohl klášterní areál vypadat. Mám trochu odlišnou představu, kterou zde nastíním. Současná stavba kostela mohla mít projektově přímou návaznost na některé původní stavby „kláštera“ a do toho mohly být včleněny nové prvky, nebo mohly nahrazovat staré v monumentálnějším stylu. To se mohlo týkat i objevených patek sloupů tzv. rajského dvora, či křížové chodby, nebo jak předpokládám já - arkád.  Původní význam portálu „R-p“ před změnou projektu mohl sloužit jako vstup do uzavřeného prostoru klauzury. Nelze vyloučit, že to byl vstup do předpokládaného rajského dvoru, ale byl jednoznačně výškově umístěn níže oproti kostelní podlaze. Současná výška podlahy se pohybuje kolem 311,30 m. n. m. a předpokládaná výška dvoru měla kolem 309 m. n. m. Jde sice o více jak dvou metrový rozdíl, ale současná výška u vchodu do fary má téměř totožnou nadmořskou výšku. To znamená, že plocha mezi současnou farou a prvním vstupním portálem do kostela byla v rovině. Výškový rozdíl vstupu měl být řešen schodištěm. To portál „R-p“ dotvrzuje tím, že soklová část ostění je hladká a teprve nad plánovaným zábradlím je zdobná. Oproti tomu západnější severní portál má soklovou část nízkou,  což by znamenalo, že přilehlá arkáda či jiná stavba zde daný výškový rozdíl překonávala, či měla překonávat.  Dále zde máme záhadné okno “M“, které bylo při stavbě hrobky Mitrovských odspodu zkráceno, ale i před tímto stavebním zásahem mělo výšku odlišnou oproti oknu kruchty - mělo okapovou římsu níže, ale přesto bylo kratší oproti ostatním oknům, a dokonce i protějšímu oknu „F“ (obr. 15a). Toto okno má dřevěné orámování, které zasahuje hluboko pod zmíněnou římsu (obr. 15b,15c). Již pan řídící Mazáč mluvil, že v tomto místě mohla být oratoř. Jelikož v té době byl kostel nově omítnut, nebylo dlouhá léta nic patrné, až v současné době, kdy omítka opět opadává, je vidět, co jej k této domněnce vedlo. J. Sadílek vyslovil domněnku, že může jít o konstrukční řešení pro eliminaci silového působení obvodové zdi kostela na vysoké okenní otvory. Tuto úvahu nelze vyloučit, pokud v místě okna bylo původně plánované jiné stavební řešení. Z pohledu kamenických značek se na ostění okna vyskytují z námi sledovaných značek tyto: 42/3 -2x, 63/36 -1x a 82/29 -1x. Kameníky  63/36 a 82/29 nacházíme i na ostěních portálů a značku 42/3 máme též rozesetu po velké části stavby včetně soklu.^[12]  Z tohoto pohledu mohlo být okno zhotoveno kdykoli, tzn., že nelze vyloučit jeho osazení společně s výstavbou zákristie a hudební kruchty. Pro upřesnění bychom museli porovnat všechny zde nalezené značky s jejich výskytem na stavbě. Je patrné, že tato značka (42/3) se vyskytuje často v místech, které můžeme považovat za dokončovací. Úvahu stavebního otvoru zde zmiňuji, ale zdá se mi málo pravděpodobná i z důvodu velké nadzemní výšky. Pokud se vrátíme k myšlence oratoře, tak pro její nepřítomnost v tomto místě oponenti vyslovují tvrzení, že oratoře se stavěly v blízkosti hlavního oltáře, tj. v kněžišti a okno „M“ je z tohoto pohledu vzdálené.  Oratoř: „je prostor určený pro řeholníky nebo pro panské, šlechtické patrony kostela a stojí-li v blízkosti kostela zámek, vede z něho na oratoř chodba nesená pilíři a oblouky.“  Co se dá ze zjištěných detailů předpokládat je, že k původnímu přilehlému portálu „E-p“ měla doléhat arkáda křížové chodby či budovy, která svými základy eliminovala dvoumetrový výškový rozdíl oproti terénu sousedního portálu „R-p“. Nasvědčuje tomu i zkrácení okna nad portálem, které má římsu ve stejné výšce jako okno na kruchtě. To znamená, že portál, který byl poměrně nízký, měl nad sebou dostatek místa pro zastřešení, aniž by zasahoval do okna, tak jak v současné době zasahuje půdní prostor kaple Mittrowským. Díky tomuto půdnímu prostoru se nám zachovalo jediné původní prosklení v kostele, které je z půdního prostoru kaple zazděné (obr. 15d). Co bylo součástí původního kláštera a co se stihlo v prvních stavebních etapách zbudovat (vycházím z rozdělení stavby na čtyři etapy) při plánované obnově kláštera se může poodhalit pouze archeologický výzkum. Domněnku arkádové chodby vedoucí z doubravnického domu Jana z Pernštejna a oratoř, kterou zde viděl řídící Mazáč, ale ani archeologický průzkum nepotvrdí, poněvadž v klíčových místech stojí hrobka Mittrowských.

obr. 15a	obr. 15b	obr. 15c	obr. 15d	obr. 16

 Na plánku půdorysu kostela (obr. 16) jsem vymazal části staveb, které byly jednoznačně přistavěny v pozdější ne-pernštejnské době a doplnil předpokládanými průběhy zdí či arkád, které mohly být součástí původního projektu obnovy kláštera. Z této úvahy vyvstává další otázka, zda přilehlé stavby byly plánovány jako klášterní, nebo je Jan z Pernštejna plánoval jako nové panské sídlo a klášter skutečně nebyl v jiném místě, jak zvažují někteří badatelé.  

 Některé vysvětlivky umístění značek, které není jednoznačně patrné dle půdorysu a tabulky rozmístění jednotlivých značek:

Okna:  „H“; „L“; „M“; „O“; „CH“; „L“; „K“ ….

Schodiště na zvonici: „Vs“

Sokl kostela: „p“; „r“; „v“; „k“; ….

Římsa střechy věže schodiště k umíráčku: „Z-J“

Obdélníkové okénko „3“patra věže: „AA“

Lomená okénka ve „2“ patře věže: „AD“

Levá římsa střechy štítu u věže: „AB“

Korunní římsa mezi pilíři: „XVI.-XV.“; „XVII.-XVI.“

Věžní římsa „1.patra“ věže (římsa nad vstupním portálem): „S/II.“

 ____________________________________

 [1]    Příspěvek Krejčí, Z. Ostrava 1991: Kamenické a domovní značky (merky) s. 65.